Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Politologie_vypracované_otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (145.16 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Unie vydavatelů se vedle toho zabývá i sledováním čtenosti denního tisku. Její tisková zpráva ze dne

6. 8. 2015 konstatuje, ţe celkový zásah tisku v delším období je 90% populace. Nejméně 1 deník si 14 dní před publikací této zprávy přečetlo 65% populace, tj. přibliţně 5,7 mil. osob ve věku 12-70 let. Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného na tiskovém trhu v ČR je 84% občanů ČR ve věku 12-79 let tj. absolutně téměř 7,4 mil. osob.

Nejčtenějším deníkem byl podle výše uvedené zprávy v 1. a 2. čtvrtletí 2015 Blesk, následovaný MF DNES a Právem. Celkem 634 000 čtenářů měl Deník – síť regionálních titulů vydavatelství Vltava-Labe- Press.

Pokud jde o celostátní zpravodajské týdeníky, měl v roce 2014 nejvyšší prodaný náklad Reflex, a následovaly Týden a Respekt.

České deníky nejsou s výjimkou Haló novin (KSČM) spojovány s politickými stranami. Na 2. straně jsou zpravidla charakterizovány jako pravicově zaměřené (MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny), Právo jako deník s levicovou orientací. Jak však jiţ konstatoval v roce 2005 mediální teoretik Jirák, je pro českou mediální scénu příznačná absence „seriózního“ deníku a hyperkomercionalizace.

Elektronická média

V sektoru elektronických médií byl v polovině 90. let ustaven duální systém, v němţ se setkáváme s 2 kategoriemi médií – veřejnoprávní a soukromými (komerčními). A to jak v oblasti rozhlasového, tak i TV vysílání. Jako další moţná součást mediálního systému se jeví tzv. komunitivní(nezisková) média, která by měla zajistit větší participaci komunit, občanů, občanské společnosti a sociálních skupin.

Veřejnoprávní rozhlas (Český rozhlas) představuje 10 celoplošných stanic a 14 regionálních studií.

Soukromých rozhlasových stanic existují desítky, z toho celoplošnými jsou např. Frekvence 1, Rádio Impuls, Evropa 2. Ostatní mají regionální a lokální charakter.

Rozhlasovými stanicemi s největší poslechovostí např. za období 1. 1. – 30. 6. 2015 jsou stanice

v tomto pořadí: Rádio Impuls, Evropa 2, Frekvence 1 a ČRo 1 Radioţurnál. Rádio Impuls si naladilo denně v průměru 1 mil posluchačů, Evropu 2 – 910 tisíc posluchačů, Frekvenci 1 – 882 tisíc posluchačů a ČRo Radioţurnál 862 tisíc posluchačů. Rádio Impuls si přitom udrţuje prvenství od roku 2006, kdy byl průzkum sledovanosti zahájen. Mezi regionálními stanicemi mělo největší poslechovost Rádio Blaník s 578 tisíci posluchači.

Televizní vysílání v ČR je uskutečňováno jednak celoplošnými TV stanicemi, které mají plnoformátový charakter, jednak regionálními TV stanicemi a TV stanicemi se specifickým programovým zaměřením – filmovým, sportovním, hudebním, pro děti a mládeţ apod.

V politické komunikaci se setkáváme zejména s plnoformátovými TV stanicemi (ČT 1, TV Nova, Prima TV, TV Barrandov), součástí jejichţ programových schémat jsou i zpravodajské a publicistické pořady, jednak se specializovanou „zpravodajskou“ TV stanicí, veřejnoprávní ČT 24.

Témata, do kterých materiál patří