Politologie_vypracované_otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Unie vydavatelů se vedle toho zabývá i sledováním čtenosti denního tisku. Její tisková zpráva ze dne
6. 8. 2015 konstatuje, ţe celkový zásah tisku v delším období je 90% populace. Nejméně 1 deník si 14 dní před publikací této zprávy přečetlo 65% populace, tj. přibliţně 5,7 mil. osob ve věku 12-70 let. Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného na tiskovém trhu v ČR je 84% občanů ČR ve věku 12-79 let tj. absolutně téměř 7,4 mil. osob.
Nejčtenějším deníkem byl podle výše uvedené zprávy v 1. a 2. čtvrtletí 2015 Blesk, následovaný MF DNES a Právem. Celkem 634 000 čtenářů měl Deník – síť regionálních titulů vydavatelství Vltava-Labe- Press.
Pokud jde o celostátní zpravodajské týdeníky, měl v roce 2014 nejvyšší prodaný náklad Reflex, a následovaly Týden a Respekt.
České deníky nejsou s výjimkou Haló novin (KSČM) spojovány s politickými stranami. Na 2. straně jsou zpravidla charakterizovány jako pravicově zaměřené (MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny), Právo jako deník s levicovou orientací. Jak však jiţ konstatoval v roce 2005 mediální teoretik Jirák, je pro českou mediální scénu příznačná absence „seriózního“ deníku a hyperkomercionalizace.
Elektronická média
V sektoru elektronických médií byl v polovině 90. let ustaven duální systém, v němţ se setkáváme s 2 kategoriemi médií – veřejnoprávní a soukromými (komerčními). A to jak v oblasti rozhlasového, tak i TV vysílání. Jako další moţná součást mediálního systému se jeví tzv. komunitivní(nezisková) média, která by měla zajistit větší participaci komunit, občanů, občanské společnosti a sociálních skupin.
Veřejnoprávní rozhlas (Český rozhlas) představuje 10 celoplošných stanic a 14 regionálních studií.
Soukromých rozhlasových stanic existují desítky, z toho celoplošnými jsou např. Frekvence 1, Rádio Impuls, Evropa 2. Ostatní mají regionální a lokální charakter.
Rozhlasovými stanicemi s největší poslechovostí např. za období 1. 1. – 30. 6. 2015 jsou stanice
v tomto pořadí: Rádio Impuls, Evropa 2, Frekvence 1 a ČRo 1 Radioţurnál. Rádio Impuls si naladilo denně v průměru 1 mil posluchačů, Evropu 2 – 910 tisíc posluchačů, Frekvenci 1 – 882 tisíc posluchačů a ČRo Radioţurnál 862 tisíc posluchačů. Rádio Impuls si přitom udrţuje prvenství od roku 2006, kdy byl průzkum sledovanosti zahájen. Mezi regionálními stanicemi mělo největší poslechovost Rádio Blaník s 578 tisíci posluchači.
Televizní vysílání v ČR je uskutečňováno jednak celoplošnými TV stanicemi, které mají plnoformátový charakter, jednak regionálními TV stanicemi a TV stanicemi se specifickým programovým zaměřením – filmovým, sportovním, hudebním, pro děti a mládeţ apod.
V politické komunikaci se setkáváme zejména s plnoformátovými TV stanicemi (ČT 1, TV Nova, Prima TV, TV Barrandov), součástí jejichţ programových schémat jsou i zpravodajské a publicistické pořady, jednak se specializovanou „zpravodajskou“ TV stanicí, veřejnoprávní ČT 24.