Politologie_vypracované_otázky

Mezinárodní prostředí je formování celou řadou faktorů. Zejména historickými, ale i současnými a budoucími, národními, mezinárodními, místními, regionálními, kontinentálními i globálními. Objektivními faktory jsou podnebí, přírodní zdroje, území, tedy faktory nezávislé na člověku. Subjektivní jsou výkonnost ekonomiky, vojenský a vědeckotechnický potenciál, působení politických stran, veřejného mínění atd. Některé faktory působí přímo jiné nepřímo. Nejtrvalejším faktorem je území. Je to pojmový znak tátu, který určuje přírodní bohatství a klima. Zajímá nás, má-li ten který stát přístup k moři, má-li energetické zdroje atd. Demografický faktor je neméně důleţitý. Počet obyvatel, zalidněnost, populační vývoj, migrace. Faktor národní – homogenita je velice významná, problémy mnohonárodnostních států.

Důleţitým faktorem byl v minulosti také faktor náboţenský – problém „státního náboţenství“. Dnes patrný v islámském fundamentalismu. Ekonomický potenciál je taktéţ nepřehlédnutelným faktorem. Vznikají rozdíly mezi S a J. Vědeckotechnický faktor jsou např. vesmír, doprava, telekomunikace, jaderná energie aj.

1. Prostředky/nástroje/ zahraniční politiky.Orgány uskutečňující zahraniční politiku Izolacionistická politika jiţ dnes není moţná. Vše dnes díky globalizaci souvisí se vším, státy se

různě strategicky spojují. Dohody mezi státy lze obecně dělit na deklarace (nemají právně závazný charakter) a na smlouvy. Dělíme je na bilaterální a multilaterální, otevřené a uzavřené, časově omezené či neomezené, vypověditelné a nevypověditelné. Základními nástroji jsou vojenská síla, diplomatická jednání, mezinárodní postavení a prestiţ země a úroveň ekonomiky. Významné je právě umění diplomacie, vyjednávání, reprezentace, informování o své či hostitelské zemi, dohlíţení na zájmy vlastních občanů. Při ohroţení nebo porušení míru hovoříme o retorsi – legálním aktu, represálii – nelegálním aktu jako reakci na nepřátelský útok. Sankcemi mohou být embargo, izolace, bojkot či blokáda. Nutností je souhlas OSN. Posledním stupněm je válka.

Orgány uskutečňující zahraniční politiku dělíme na:

vnitřní:

• na území daného státu: parlament, hlava státu, vláda a její předseda, ministr zahraničních věcí

• formulování základních směrů zahraniční politiky, schvalování mezinárodních smluv

• ministr řídí bezprostřední realizaci zahraniční politiky a nese z ni odpovědnost

vnější:

– mimo území státu, diplomatické mise, konzuláty, obchodní zastoupení

Nástroje dělíme na:

hlavní nástroje:

- bilaterální diplomacie sama o sobě, zároveň jako součást diplomacie multilaterální

• aktivity vyplývající z členství ve spojeneckých organizacích (EU, NATO), které posilují bezpečnost a ukotvení ČR v euroatlantickém prostoru

• aktivity vyplývající z členství v ostatních multilaterálních organizacích (OSN), jejichţ prostřednictvím lze uskutečňovat zájmy ČR

• bezpečnostní spolupráce, vojenská a policejní spolupráce

• nástroje k prosazování ekonomických zájmů (monitorování, analýzy a informování o vývoji trhů v jednotlivých zemích)

• podpora českých ekonomických subjektů v zahraničí

• regionální spolupráce

• systémy rozvojové a transformační spolupráce