Politologie_vypracované_otázky

Proto se můţeme setkat i s takovou charakteristikou mezinárodního systému, kdy právě ohledem na neexistující ústřední moc je charakterizován jako anrachickýči polyarchický.

Současný mezinárodní systém:

Charakteristických rysem systému mezinárodních vztahů po konci studené války je anarchie, někteří autoři tedy hovoří o anarchickém mezinárodním systému. V tomto pojetí nicméně anarchie neznamená nekontrolovatelný chaos. Naopak, je moţné pozorovat určitá pravidla a zásady, která se v systému mezinárodních vztahů objevují, nicméně neexistuje centrální autorita, která by je byla schopná vynutit. Po skončení 2. světové války se předpokládalo, ţe takovou autoritou by se mohla stát Společnost spojených národů (OSN) – následný vývoj nicméně tento předpoklad nenaplnil.

Dalším typickým rysem současného mezinárodního systému je multipolarita. Tedy stav, kdy se objevuje více center moci neţ jen jedno. Po skončení studené války a pádu Sovětského svazu jsou za jedinou zbývající supervelmoc povaţovány Spojené státy americké, především s ohledem na technologickou vyspělost, ekonomické charakteristiky a úroveň armády. Většina autorů se nicméně shoduje na tom, ţe existuje více center moci. Velký ekonomický potenciál jeví Čína a ve střednědobém horizontu pravděpodobně i Indie. Jako vojenská velmoc je označován Stát Izrael. Existuje i řada regionálních velmocí: Brazílie v oblasti Latinské Ameriky, Jihoafrická republika v subsaharské Africe, Rusko v oblasti střední Asie, Německo a Francie v Evropě.

Globalizace

Globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální úrovni. Globalizaci lze chápat jako nerovný proces, v jehoţ důsledku se některé části světa relativně přibliţují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na geografickou vzdálenost. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst od systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění volného trhu).

Globalizace v obchodu: Průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy. Byla umoţněna rozvojem dopravního průmyslu.

Globalizace ve světové ekonomice: teorie globálního ekonomického růstu,

rozvoj ve vyspělých zemích způsobuje rozvoj i v rozvojových zemích. Odpůrci říkají opak. Proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích.

Globalizace v kultuře: Hlavními centry globalizace jsou velká města. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavicí kotel (z angl. melting pot). Součástí globalizace je i přistěhovalectví.