Politologie_vypracované_otázky

Specifickým subjektem mezinárodního systému je v současné době EU sdruţující 28 států Evropy. Zvláštnost tohoto subjektu spočívá v tom, ţe není jen mezinárodní organizací, hospodářskou a politickou, ale ţe je zároveň i organizací nadstátního charakteru, politickým celkem směřujícím k vytvoření sjednocené Evropy.

Jak jiţ bylo uvedeno, členy nevládních MO nejsou státy, ale PO a FO, jejichţ zájmy a činnost přesahují hranice jednotlivých států. Jedná se o organizace sdruţující politické strany (Světová internacionála), odbory (Mezinárodní konfederace svobodných odborů), církve (Ekumenická rada církví), představitele různých profesí (Mezinárodní federace filmových kameramanů), ekologická hnutí (Greenpeace), humanitární organizace (Mezinárodní výbor Červeného kříţe), hnutí v oblasti ochrany lidských práv (Mezinárodní helsinská federace lidských práv), sportovní svazy (Světová automobilová federace), vědce (Mezinárodní asociace pro politické vědy).

Nadnárodní(transnacionální) korporace

Nadnárodní korporace jsou sice orientovány nepoliticky, působí v ekonomické oblasti, nicméně jejich aktivita, která překračuje hranice jednotlivých států, se promítá i do mezinárodního systému. Vţdyť například obrat takových velkých nadnárodních korporací jako GM, Exxon, Ford Motor, RoaylDutch/Shell

aj. převyšuje hodnotu HDP nejen ČR, ale i mnoha dalších států. Jejich ekonomická činnost přitom stále roste, a proto lze očekávat i jejich pokračující vliv na mezinárodní vztahy.

Zahraniční politika a kategorie „národního zájmu. Determinanty zahraniční politiky

Zahraniční politika je uspořádání vztahu státu k jiným státům či mezinárodním organizacím.

Zahrnuje vztahy právní, vojenské, obchodní, kulturní, atd. Cílem zahraniční politiky je hájit národní zájem v mezinárodním kontextu. Vykonavatelem zahraniční politiky je ministerstvo zahraničí a jeho štáb školených diplomatů.

Národní zájem neboli státní zájem je nástupcem dynastického zájmu. Existuje mnoho zájmů, musí dojít k dohodě – například na úrovni EU. Národní zájem je zájem vytvořit optimální podmínky pro úspěšný vnitropolitický vývoj a také soubor cílů a potřeb, popř. prostředků, které mají být uplatněny. Národní zájem můţe být konkrétní i abstraktní. Má vţdy strukturu, ekonomickou rovinu, ekologickou rovinu a společenskou rovinu. Struktura – kaţdá země si buduje svou mezinárodní image. Ekonomická rovina – nelze ji ignorovat. Ekologická rovina - konflikty ohledně výstavby nového bloku elektrárny Temelín. Společenská rovina pak hovoří o kulturní a národní identitě.

Determinanty: historie, politický systém, ekonomika, rozdělní moci, velikost, bezpečnost, vývoj technologií, ideologie, národní zájmy, byrokracie, média, sociální struktura, veřejné mínění, diplomacie, dále externí faktory jako je mezinárodní mocenská struktura, mezinárodní organizace, veřejné mínění ve světovém měřítku, reakce ostatních států aj.