Politologie_vypracované_otázky

Systém stran v Rakousku

• systém nemá jasné vymezení, něco mezi modelem umírněného a polarizovaného pluralismu

• Sociálně demokratická strana Rakouska (Fisher podruhé zvolen prezidentem v r. 2010)

• Rakouská lidová strana (předseda Proll), Svobodná strana Rakouska, Svaz pro budoucnost Rakouska, Zelení – zelená alternativa

Systém stran v Polsku

• multipartismus se značnou polarizací, strany obvykle sestavují vládu na základě koalic

• liberálně-konzervativní Občanská platforma (předseda Tusk) a konzervativně nacionalistické Právo a Spravedlnost (předseda Kaczynski)

• další strany – Hnutí Palikota, Polská lidová strana, Svaz demokratické levice

Systém stran ve Slovenské republice

• systém predominancí strany, ale aţ na další volby ukáţou, zda je to stabilní systém

• Směr – sociální demokracie – Fico – premiérem po volbách 2012 → Pellegrini

• další strany – Křesťansko-demokratické hnutí – předseda Figel

• obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, Most-Hid – regionální etnická rodina a další (je jich spousta)

Systém stran v Ruské federaci

• Ruská federace – systém omezeného pluralismu, jednak demokratické deficity politické soutěţe, jednak systém predominancí strany

• relevantní politické orientace jsou reprezentovány stranami zastoupenými ve Státní dumě

• Jednotné Rusko – vládnoucí strana, Putin, Medveděv

• Komunistická strana Ruské Federace, Spravedlivé Rusko, Liberálně-demokratická strana Ruska atd.

Mezinárodní systém – pojem.Charakteristika současného mezinárodního systému.Globalizace

1. Pojem mezinárodního systému:

Systémový přístup můţeme uplatnit i na mezinárodní vztahy. Jak jiţ bylo uvedeno, systémový přístup umoţňuje nejen charakteristiku prvků příslušného celku, ale i zkoumání jejich vzájemných vztahů, přičemţ i tyto vztahy, jejich kvalita, představují nutnou součást tohoto systému.

Pokud jde o mezinárodní systém, můţeme ho definovat v širším smyslu jako soubor společenských vztahů, tj. vztahů, které se uskutečňují v mezinárodním prostředí mezi státy, popř. i mezi nesuverénními subjekty. Mohou to být vztahy politické, ekonomické, kulturní, právní, ekologické. V uţším smyslu představuje mezinárodní systém soubor politických vztahů, tj. vztahů mezi uvedenými subjekty, jeţ mají určující význam pro jeho fungování.

Zatímco se subjekty vnitrostátního politického systému projevují v rámci hranicemi ohraničeného území, subjekty mezinárodního systému působí vně hranic státu. To však není jediná odlišnost těchto systémů. Zásadní rozdíl spočívá především v tom, ţe v mezinárodním systému se nesetkáváme

s centralizovanou mocí typickou pro vnitrostátní politické systémy, ale s mocí decentralizovanou – je představována suverénními státy. Světový parlament, světového prezidenta či světovou vládu mezinárodní systém nezná.