ÚP otázky 117 stran

54.2 Kompetenční spory

• čl. 87/3 Ú: Nejvyšší správní soud → předpokládaný zákon může stanovit přenesení některých otázek kompetence ÚS na NSS, konkrétně mj. kompetenční spory mezi státními orgány a orgány územní samosprávy, nepřísluší-li jinému orgánu

• ÚS je příslušný řešit spory mezi státními orgány a orgány ÚSC, státními orgány navzájem, orgány ÚSC navzájem (čl. 87/1k Ú)

• oprávněným navrhovatelem nemůže být účastník řízení, ve kterém se dva orgány veřejné moci nemohou shodnout na své příslušnosti; toto řízení není vázáno žádnou lhůtou k podání návrhu

• v případě, že není dána příslušnost k rozhodnutí v takovém kompetenčním sporu jinému orgánu dle zvláštního zákona, jinak je návrh nepřípustný; dále je nepřípustný návrh, kde je povolán rozhodnout orgán, který je společně nadřízený orgánům, mezi nimiž kompetenční spor vznikl

• předmětem řízení je spor o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy

• výsledkem řízení je nález, kterým soud rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení, popř. zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy → v případě řešení pozitivního kompetenčního sporu je výsledkem zrušení rozhodnutí, ke kterému nebyl příslušný orgán, který jej vydal, v případě negativního kompetenčního sporu je výsledkem řízení nález, kterým je zrušeno rozhodnutí orgánu, který je dle zjištění ÚS k rozhodnutí příslušný, ale tímto rozhodnutím svoji příslušnost popřel

54.3 Zvláštní senát

• upraveno v zákoně č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů

• při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou:

  • soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy

  • soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví

• kompetenční spor = jedna strana chce vydat rozhodnutí ve věci, o níž už bylo pravomocně rozhodnuto, nebo když strany popírají pravomoc vydat rozhodnutí

• složení: 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 z NSS (jmenují předsedové na 3 roky)

55 Organizované a neorganizované zájmy v Parlamentu. Politické strany a Parlament. Poslanecké a senátorské kluby. Kontrola střetu zájmů. Inkompatibilita v ústavním právu.

55.1 Organizované zájmy

• organizace zájmů prostřednictvím politických stran, zásada oddělení politických stran a sdružení od státu (strany nesmějí vykonávat funkce orgánů státu)

• neokorporativismus = stav, kdy určité zájmové skupiny monopolizují reprezentaci zájmů (např. zaměstnavatelů, určitých profesí) a vystupují jako uznaná část politického systému x naše Ústava a LZPS formulují proces přijímání rozhodnutí z pozice pluralismu → vytvářejí prostor pro vznik libovolných zájmových skupin a jejich přeměnu na politické strany jako nástroje prosazování zájmů v oblasti politické moci, počítají též s pluralitou zaměstnavatelských a odborových organizací (právo koaliční), existuje platforma pro vyjednávání v podobě tripartity

• neorganizované zájmy = skupiny nátlaku a lobování, právní úprava v ČR na samém počátku