ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
59 Složení a struktura Parlamentu. Vztahy mezi komorami Parlamentu v ČR a řešení jejich sporů.
59.1 Složení Parlamentu
typický kolegiální orgán; jeho posláním je porada a hlasování o základních otázkách fungování státu cestou většiny při respektování oprávněných zájmů menšiny (opozice)
významná jsou zde i pravidla, podle kterých se určitá osoba může stát jeho členem; tato pravidla se kryjí s požadavky na volitelnost do každé ze sněmoven
počet členů: pro složení P je rozhodující ustanovení čl. 16 Ú, podle kterého má PS 200 poslanců a Senát 81 senátorů, Senát by měl být doplňován tzv. parciální formou, tedy vždy po jedné třetině senátorů každé 2 roky; střídání senátorů je určeno číslem volebního obvodu
podmínky výkonu funkce člena Parlamentu dány Ú, LZPS a volebním zákonem (volitelnost: SO ČR, neexistence překážky ve výkonu volebního práva v podobě zbavení způsobilosti k právním úkonům, dosažení věku 21 let pro poslance a 40 let pro senátory)
Ú jako základní typ neslučitelnosti stanoví běžný výkon funkce v obou komorách P (čl. 21) → to by odporovalo základům konstrukce bikameralismu jako prostředku vnitřní kontroly
59.2 Struktura Parlamentu
dvoukomorový (bikamerální); existence dvou komor byla zdůvodněna řadou argumentů, v současnosti se zdůrazňují zejména kritéria legitimity, reprezentace a funkcí druhé komory
způsob vzniku komor: obě komory vznikají na základě obecných voleb
působnost komor: dalším důvodem pro existenci bikameralismu jsou odlišné funkce, které má každá z komor plnit; v letech 1969-1992 byly obě sněmovny rovnoprávné, dnes nemají stejné postavení; Senát = stabilizující a kontrolní činitel, kdežto PS = centrum politického rozhodování
59.3 Vztahy mezi komorami Parlamentu
Ústava rozlišuje následující možné situace:
rovnoprávné rozhodování komor: nejzákladnější otázky tvorby práva a řešení závažných státních politických problémů → přijímání ÚZ a MS o lidských právech a základních svobodách (39/4), přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor (40), rozhodnutí o tom, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad (66), rozhodnutí o vyhlášení válečného stavu, souhlas o pobytu cizích vojsk na území ČR (43)
rozhodování pouze PS: vláda je odpovědná pouze PS a PS rozhoduje o osudu nové vlády, které vyslovuje důvěru; vláda se též se žádostí o vyslovení důvěry během volebního období může zase obracet jen na PS a jen jí předkládá návrhy zákonů; PS rozhoduje o osudu prezidentem vetovaného zákona (50/2); dále rozhoduje pouze PS o návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu státního závěrečného účtu; pouze PS může vytvářet vyšetřovací komise (30/1) a navrhuje kandidáty na funkce prezidenta NKÚ, pouze PS má citační právo
rozhodování pouze Senátem: oprávnění přijímat zákonná opatření v době, kdy je PS rozpuštěna; vyjadřuje souhlas s návrhy prezidenta na jmenování soudců ÚS a s tím je bezprostředně spjato jeho oprávnění dávat souhlas k jejich trestnímu stíhání (86/1); oprávnění k podání obžaloby prezidenta pro velezradu (65/2)
eventuální rozhodování Senátu: v rámci zákonodárného procesu se může, ale nemusí do rozhodování zapojit; může tak učinit tak, že se usnese, že návrh schválený sněmovnou projednávat nebude (48) nebo mlčky tím, že se ve stanovené lhůtě 30 dnů k návrhu nevyjádří (46/3)
rozhodování o vnitřních věcech komor: komory rozhodují samostatně o věcech jako je ověřování volby, vzdání se mandátu, souhlas s trestním stíháním…