ÚP otázky 117 stran

• řešení sporů mezi komorami: v případě, že je obligatorně požadováno rozhodnutí obou komor, nebo v případě, kdy S využil možnosti zaujmout stanovisko k návrhu, který byl schválen PS, může nastat situace, že komory dospějí k odlišnému závěru; pro tento případ Ústava stanoví proceduru řešení takového sporu → Ú předvídá 2 situace:

  • v případě zákonodárného procesu PS musí o Senátem vráceném návrhu hlasovat znovu

  • v ostatních případech Ú nedává PS možnost zvrátit zamítavé usnesení S

60 Vnitřní organizace Parlamentu. Řídící a pomocné orgány. Pravidla ustavení a činnosti.

• vnitřní organizace Parlamentu → kolegiální orgán, což znamená, že si ze svých členů vytváří složky, které nemají státně mocenskou pravomoc a zajišťují jen řídící, organizační a pomocnou činnost, nevystupují samostatně jménem státu, vnitřní orgány se tak dělí na řídící a pomocné, ty zajišťují řízení činnosti P, zastupují jej navenek, připravují a projednávají program schůzí

• řídící orgány PS:

  • předseda a místopředsedové: předsedu zastupují místopředsedové na jeho pokyn, nebo v určitém pořadí, předseda plní úkoly, které jsou vymezeny jednak Ú a jednak JŘPS a zvláštními zákony, předseda zejména zastupuje PS navenek, vystupuje vůči prezidentu, svolává, zahajuje, ukončuje schůze PS a společné schůze senátu, přerušuje schůzi, povolává náhradníka na uprázdněný mandát a vydává mu osvědčení, že se stal poslancem, dává souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený poslanec dopadený při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté

  • organizační výbor: je tvořen předsedou a místopředsedy PS, zástupci poslaneckých klubů, úkolem je koordinování a organizace práce orgánů PS → připravuje schůze, navrhuje termín a pořad schůzí, koordinace práce výborů PS,…

• pomocné orgány P:

  • výbory jako kolegiální permanentně činné orgány iniciativního a kontrolního charakteru s vymezeným okruhem působnosti, JŘPS ukládá zřízení výboru: mandátového, imunitního, rozpočtového, kontrolního, volebního, petičního, pro evropské záležitosti a organizačního

  • zřízení dalších výborů je na PS samotné a jsou to: ústavněprávní, výbor pro obranu a bezpečnost, hospodářský, zemědělský, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj…

• výbory rozlišujeme tedy:

  • specifického zaměření = např. mandátový a imunitní

  • funkčního charakteru = např. rozpočtový

  • odvětvového charakteru = např. zemědělský

• PS si může zřizovat i stálé a dočasné komise (vyšetřovací komise)

• jednotlivé výbory si mohou zřídit podvýbory, mohou být složeny pouze z poslanců

• předseda a místopředsedové u Senátu jsou upraveny shodně s PS

• senátor je povinen být členem jednoho výboru

• výbory ze zákona jsou: organizační, mandátový a imunitní