ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu: je to zákon jen ve formálním smyslu, nemůže být projednáván a měněn Senátem, ČR hospodaří dle tohoto schvalovaného rozpočtu, základem je prvé čtení, kde se koná obecná rozprava o klíčových otázkách, dále se postupuje návrh do druhého čtení se schválenými základními údaji, ve druhém čtení se koná podrobná rozprava k návrhu zákona, třetí čtení se může konat až po 48 hodinách
projednávání MS: projednává je parlament obdobně jako zákony, konají se pouze 2 čtení, nelze podávat pozměňovací či doplňovací návrhy ke smlouvě, v prvním čtení se rozhoduje, zda se ke smlouvě přistoupí anebo se odstoupí, ve druhém čtení se definitivně rozhodne na základě stanoviska výboru
jednání Senátu o žalobě proti prezidentovi republiky: Senát jej může obžalovat z velezrady, může tento návrh podat nejméně 1/3 senátorů, je to neveřejné, rozhoduje ÚS
souhlas s trestním stíháním a zadržením soudce ÚS: o tomto rozhoduje Senát
65 Právní status člena Parlamentu. Práva a povinnosti. Imunita. Ochrana člena Parlamentu.
povaha mandátu: charakterizována zvláštnostmi vzniku, obsahu a zániku zastupitelského vztahu mezi členem sněmovny a voliči, tento vztah vzniká na základě voleb a zaniká způsoby, které uvádí čl. 22 a 25 Ú, tj. převzetím neslučitelné funkce, odepřením či nesložením slibu, uplynutím volebního období, rezignací, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním PS; mandát je reprezentativní, poslanec nebo senátor je vázán jen věrností ČR a zákony a Ú ČR a není vázán žádnými příkazy
na rozdíl od mandátu, který charakterizuje především vztah poslance a voličů, je právní status poslance pojmem daleko širším; zahrnuje jeho celkové právní postavení, práva a povinnosti, které pro něj vyplývají z právních předpisů jako je Ú, LZPS, JŘPS, JŘS, trestní zákon,…
práva uvnitř sněmovny:
volební právo do orgánů PS → toto právo se nevztahuje na předsedu a místopředsedu a členy vlády při volbách do výborů
práva spojená s vystupováním při jednání sněmovny a jejich orgánů: právo na vystoupení k věci s faktickou poznámkou, právo podávat pozměňovací návrhy, právo ověřit své vystoupení v záznamu, právo zákonodárné iniciativy zakotvené v Ú (ne pro senátory), právo rozhodujícího hlasu při hlasování,…
právo podávat skupinové návrhy spolu s ostatními poslanci (jde např. o návrh na svolání mimořádné schůze: 1/5 poslanců, návrh na vyslovení důvěry vládě: 1/4 poslanců,…)
práva vůči jiným státním orgánům
tato práva se tradičně dělí na právo na informaci, na intervenci a na interpelaci; poslanci tak mohou požadovat od členů vlády, vedoucích ostatních ústředních orgánů a vedoucích dalších státních orgánů informace a vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce; kromě toho mají poslanci právo na intervenci (žádost o vysvětlení situace v podobě interpelace a v existenci zvláštního petičního výboru)