ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
66.2 Nejvyšší kontrolní úřad
upraven v Ústavě ČR (hlava V, čl. 97) a zákoně č. 166/1993 Sb., o NKÚ
nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu
sídlem je Praha, je jakousi „čtvrtou mocí“ → nemá zákonodárné, výkonné ani soudní postavení, nepodléhá pokynům ze strany jiných státních orgánů, které mu nemohou nařizovat, jak má kontrolu provádět, řídí se pouze ústavními a obyčejnými zákony nebo na jejich základě prováděcími předpisy, sám si stanoví pravidla svého jednání ve formě jednacího řádu
prezident republiky jmenuje a odvolává prezidenta a viceprezidenta NKÚ na 9 let, kandidáti navrhováni PS a PS volí 15 členů bez časového omezení (pouze do věku 65 let) → neslučitelnost s funkcí poslance, senátora, soudce, státního zástupce, funkce ve veřejné správě, v politické straně…
podmínky členství: občanství ČR, způsobilost k PÚ, bezúhonnost, VŠ vzdělání, zkušenosti a morální vlastnosti jako záruka řádného plnění funkce
výsledkem kontrolní činnosti jsou kontrolní závěry = písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení zjištěných skutečností → hodnocení stavu na základě určitých kritérií
NKÚ prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné, NKÚ však nemá prostředky, kterými by nedostatky kontrolou zjištěné svým zásahem napravoval, to je záležitostí orgánů, kterým předává své kontrolní závěry
67 Právní status prezidenta republiky podle schématu (mimo ustavení).
dle čl. 54/1 Ú je prezident hlavou státu (reprezentační funkce) a není odpovědný za výkon své funkce (moderační funkce)
sídlo prezidenta v Ú není, je stanoveno v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky (§ 3 zákona č. 114/1993 Sb.) a je jím funkční celek, který je tvořen areálem Pražského hradu, zámkem Lány a ostatními nemovitostmi
67.1 Vztahy s jinými státními orgány
jeho právní a politické postavení plyne z jeho vztahu k ostatním státním orgánům, z autority a nadstranickosti
oprávnění prezidenta vzhledem k Parlamentu: možnost (nikoli povinnost) rozpustit PS, svolávání 1. zasedání PS po jejím zvolení, vetování schválených zákonů, na tento vztah má vliv, že prezident může být Parlamentem dočasně zbaven výkonu své funkce a Senát může podat ústavní žalobu při podezření z velezrady
oprávnění prezidenta vzhledem k vládě: jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh její členy a pověřuje je řízením ministerstev, odvolává/přijímá demise členů vlády a může se s nimi radit, jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ (na návrh PS) a členy Bankovní rady ČNB, předseda vlády má k prezidentovi pravomoc kontrasignovat část jeho aktů jako podmínku jejich platnosti, ale nekontrasignuje prezidentovo veto vůči zákonům Parlamentu (posílení pozice prezidenta oproti ostatním parlamentním demokraciím), je třeba zdůraznit dualismus výkonné moci tzn., vláda může vše, prezident může jen to, co je mu taxativně svěřeno v ústavním nebo obyčejném zákoně
oprávnění prezidenta vzhledem k soudnictví: právo amnestie (= hromadná milost s kontrasignací), agraciace (= prominutí nebo zmírnění soudem již pravomocně uloženého trestu) a rehabilitace (= příkaz k zahlazení odsouzení), jmenování soudců, jmenování předsedy a místopředsedy ÚS a Nejvyššího soudu, právo abolice (= nařízení, aby se trestní řízení nezahajovalo a pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo) bylo zrušeno s účinností od 1. 10. 2012