ÚP otázky 117 stran

67.4 Organizační pravidla činnosti

• volební období prezidenta republiky je 5 let (čl. 55 Ú), počítá se ode dne složení slibu

• volba prezidenta se podle čl. 56 Ústavy koná v posledních 60 dnech funkčního období, nejpozději 30 dní před uplynutím funkčního období, případně do 90 dnů při uvolnění úřadu během volebního období (Ústava upravuje jen v čl. 61 abdikaci a pak ztrátu funkce pro velezradu podle čl. 65/2 Ú)

• v případě, že úřad prezidenta je obsazen, ale daná osoba jej ze závažných důvodů nemůže vykonávat (např. kvůli úmrtí, převzetí neslučitelné funkce, ztrátě volitelnosti do Senátu), usnese se na tom jak PS, tak Senát → prezident se proti tomu může bránit podáním ústavní stížnosti → část funkcí prezidenta přechází na (čl. 66 Ú):

  • předsedu vlády (vše, co se kontrasignuje mimo vyhlašování voleb do PS a Senátu)

  • předsedu PS (věci, které nepodléhají kontrasignaci, vyžadují okamžitého řešení nebo z povahy věci je nemůže vykonávat předseda vlády jako představitel výkonné moci)

  • předsedu Senátu (přenesení funkcí na něj může nastat jen tehdy, je-li rozpuštěna PS)

67.4 Ochrana, zajištění a odpovědnost za výkon funkce

• dle čl. 65 Ú požívá prezident rozsáhlé materiální imunity: nelze jej po dobu výkonu funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek či jiný správní delikt (čl. 65/1)

• prezident může být stíhán pro velezradu (jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu) či hrubé porušení Ú či jiné součásti ústavního pořádku před ÚS na základě žaloby S a souhlasu PS, trestem je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt (čl. 65/2 Ú) = takové jednání se musí týkat jen toho, za které nepřevzala odpovědnost vláda svou kontrasignací, jedná se tedy o ústavněprávní formu odpovědnosti

• materiální zabezpečení je upraveno zákonem č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, plat je 3,6 násobek tzv. platové základny, dále víceúčelová náhrada výdajů spojených s výkonem funkce ve výši 335% platové základny a naturální plnění (osobní vozidlo s řidičem, užívání nemovitostí,…

• prezidentovi po odchodu z funkce náleží renta podle zákona č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce

68 Právní status vlády podle schématu.

• jedná se o kolegiální typ vlády s resortním principem a silným postavením jejího předsedy (vláda řeší dané otázky kolektivně, na základě názoru většiny), každý ministr má svůj resort, který řídí

• vláda má kolektivní odpovědnost vůči PS → PS může vyslovit nedůvěru vládě (opět jako celku)

• vláda nemá zákonem určené sídlo, na rozdíl od Parlamentu a prezidenta

68.1 Postavení v soustavě státních orgánů

• vláda = orgán řídící celý stát z hlediska územního i věcného, provádí zákony pomocí nařízení (čl. 78 Ú), dělá politická rozhodnutí

• postavení vlády je dáno parlamentní formou vlády a dělbou moci mezi státními orgány

• ve vztahu k Parlamentu = odpovědnost vlády vůči PS, PS je oprávněna vykonávat politickou kontrolu vlády, která závisí na důvěře této sněmovny (vyjadřování důvěry vládě při nástupu do funkce či na žádost během volebního období), PS smí vyslovit nedůvěru, vláda vůči PS vykonává politickou iniciativu; ve vztahu k Senátu → současný výkon funkce senátora i člena vlády, právo člena vlády účastnit se na schůzích Senátu apod., člen vlády má povinnost dostavit se na schůzi PS na základě usnesení PS = totéž není Ústavou stanoveno pro Senát, Senát nemá stanovená kontrolní opatření vůči vládě (výjimka v případě rozpuštění PS)

• ve vztahu k prezidentovi = jejich vztah je upraven na principu dualismu exekutivy, přičemž vláda přebírá odpovědnost za část rozhodnutí prezidenta (kontrasignace), prezident je významný při ustavení vlády

• ve vztahu k ministerstvům = vláda řídí, kontroluje a sjednocuje jejich činnosti