ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
67.2 Zřízení a ustavení do funkce, vnitřní organizace a složení
zřízen na úrovni Ú; jde o typicky ústavní orgán (má funkce plynoucí z Ú, které jsou nutné pro chod státu = reprezentační, moderační, vládní a výkonná)
ustavení do funkce = přímou volbou (čl. 54/2) na 5 let (volba prezidenta viz otázka č. 51)
podmínkou volitelnosti je volitelnost do Senátu (čl. 57/1 Ú) + další podmínky plynoucí z Ú = musí mít státní občanství ČR, musí dosáhnout věku min. 40 let, nesmí být ineligibilní (= nevolitelný) pro tento úřad z důvodu odsouzení pro velezradu či z důvodu rotace funkcí (= nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou), musí složit slib (čl. 59 a 60 Ú)
princip neslučitelnosti = není přímo v Ú, ale plyne z povahy věci, že Ú je založená na dělbě moci a tudíž nelze, aby prezident vykonával více funkcí zároveň
čl. 65/2 → zásada neschopnosti nabýt úřad (= inkapacita) či nevolitelnost (= ineligibilita), kdy ÚS může za velezradu rozhodnout i o ztrátě způsobilosti znovu nabýt prezidentský úřad
prezident je monokratický orgán, ale lze zmínit zvláštní organizaci Kanceláře prezidenta republiky (zajišťuje věci spojené s výkonem úřadu prezidenta), poradní orgán Rada Pražského hradu (otázky rozvoje Pražského hradu) a s výkonem prezidenta jako velitelem ozbrojených sil souvisí Vojenská kancelář prezidenta republiky
67.3 Pravomoc a působnost prezidenta
plynou především z Ú, ústavních a jiných zákonů, ale nikoli jiných právních aktů, což poskytuje zajištění, že se prezident nedostane pod přímou kontrolu vlády (vládní většiny), taktéž je zajištěno, že vláda nebude posilovat jeho postavení proti vůli Parlamentu
postavení prezidenta je ústavně zaručeno, takže obyčejný zákonodárce či vláda jej nemohou omezit, obyčejný zákonodárce je však může rozšířit či posílit
pravomoc prezidenta je vymezena taxativně (vládní pravomoc naopak obecně) a lze ji dělit podle oblastí a orgánů, kterých se týká a podle požadavku kontrasignace
kontrasignace není třeba ve věcech uvedených ve čl. 62 Ú a v dalších ustanoveních Ústavy ČR (mimo čl. 63), a u aktů, které podepsat nejdou (ústní projev)
kontrasignace je třeba ve věcech uvedených ve čl. 63/1-2
důsledkem kontrasignace je neodpovědnost prezidenta před Parlamentem, tuto odpovědnost přejímá vláda (čl. 63/4)
kromě uvedených oprávnění a pravomocí, má též další oprávnění ve vztahu k Parlamentu – účastnit se na schůzích obou komor, právo na poradní hlas kdykoli o to požádá, ve vztahu k vládě je to právo účasti na jejich schůzích, ve vztahu k Nejvyššímu soudu je to návrh na rozpuštění nebo zastavení činnosti politické strany (pokud tak již neučinila vláda)
pokud během volebního období prezidenta nastane situace, že se tento úřad uvolní nebo pokud jej osoba v této funkci nemůže ze závažných důvodů vykonávat (čl. 66 Ú), zastupuje částečně předseda vlády a zčásti předseda PS