ÚP otázky 117 stran

70.3 Normotvorba jiných správních úřadů

• podle čl. 79/3 Ú mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny

• předpisy vydané ministerstvy a jinými ústředními správními úřady = vyhlášky

• předpisy orgánů územní samosprávy při výkonu státní moci = nařízení kraje a nařízení obce (obecně závazné vyhlášky při výkonu samostatné působnosti zastupitelstev)

• na rozdíl od nařízení vlády (vydávány k provedení zákona) jsou tyto předpisy vydávány na základě zákona

• požadavek na obsah zákonného zmocnění k vydání vyhlášky, které musí vymezit uvedení konkrétní věci, která má být vyhláškou upravena a rozsah, v jaké mají být určité věci upraveny

• k vydání těchto podzákonných předpisů je nutné výslovné zákonné zmocnění s určením příslušného orgánu, který vyhlášku vydá → speciální zmocnění

70.4 Kontrola výkonné moci

• vláda je odpovědná PS (čl. 68 Ú)

• Parlament může vydat usnesení o neschopnosti prezidenta vykonávat funkci (čl. 66), žaloba Senátu pro velezradu

• ÚS může zrušit akt orgánu moci výkonné (a to jak NPA, tak i IPA), moc výkonná nemá vůči ÚS žádné pravomoci, pouze prezident jmenuje soudce ÚS, jeho předsedu a místopředsedy, příp. orgány moci výkonné jako účastníci před ÚS

• VOP → jeho působnost (kontrola dodržení práv) se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, nikoli na vládu, Parlament či prezidenta (§1 zákona o VOP)

71 Státní zastupitelství jako součást výkonné moci. Právní status.

• upraveno v čl. 80 Ú a v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vznik 1. 1. 1994

• název „státní zastupitelství” nahrazuje „prokuraturu”

• sídlo souvisí s organizací (§ 7 ZSZ) → sídla a obvody státních zastupitelství se shodují se sídly a obvody soudů, ministerstvo spravedlnosti může učinit výjimky v sídlech a zřizovat pobočky

• místo v soustavě státních orgánů: není samostatný resort → pro státní zastupitelství je ústředním orgánem ministerstvo spravedlnosti, ministr spravedlnosti je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a vykonává dozor nad Nejvyšším státním zastupitelstvím

• SZ zřízeno na úrovni Ústavy (čl. 80) → může být zrušeno jen ústavním zákonem, to platí i o změně jeho základní působnosti (tou je zastupování veřejné žaloby v trestním řízení) + §1 ZSZ → SZ jako soustava úřadů státu a decentralizovaná soustava zastupitelství u jednotlivých soudů

• ustanovování státních zástupců → jmenuje ministr spravedlnosti na návrh Nejvyššího státního zástupce, pracovní poměr státního zástupce vzniká složením slibu → Nejvyšší, vrchní, krajský, okresní, obvodní, městský státní zástupce jako vedoucí každého státního zastupitelství

• Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti

• odvolání: vláda může na návrh ministra spravedlnosti Nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat; vrchního, krajského a okresního státního zástupce může odvolat ministr spravedlnosti, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího st. zástupce

• SZ je monokraticky organizovaný orgán, jeho jménem jedná státní zástupce

• nároky na výkon funkce: občanství ČR, způsobilost k PÚ, bezúhonnost, dovršení 25 let, VŠ právnické vzdělání, úspěšné složení závěrečné zkoušky, souhlas s ustavením do funkce

• neslučitelný s funkcí státního zástupce je výkon funkce senátora, poslance, člena orgánu územní samosprávy, soudce, funkce ve veřejné správě, výkon jakékoli výdělečné činnosti

• struktura SZ: prokuratura centralizovaná, SZ decentralizované

• soustava (§ 6/1 ZSZ) → Nejvyšší, vrchní, krajská a okresní SZ; Praha a Brno - městské SZ

• pravomoc a působnost: SZ zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení (platí zde princip legality = povinnost podat obžalobu z důvodů uvedených v TŘ), působí v přípravném trestním řízení a vykonává dozor nad výkonem trestu; pokud stanoví zákon i další úkoly (např. podání žaloby v případě určování otcovství)

• SZ hájí zájmy státu (ne zájmy soukromých osob)

• příslušnost dána soudem, u něhož SZ působí, spory o příslušnost rozhoduje vyšší SZ

• organizační pravidla činnosti:

  • zvláštní časová pravidla pro státní zástupce: jmenováni na dobu neomezenou, pracovní poměr založen jmenováním, vzniká složením slibu a zaniká z důvodů odsouzení pro úmyslný trestní čin, zbavení způsobilosti k PÚ, pozbytí občanství, propuštění v kárném řízení, vzdání se funkce, dohodou, k 31. 12. roku, kdy dosáhne 70 let

  • princip zákonnosti = státní zástupci se musí řídit příkazy vedoucího státního zástupce, s výjimkou příkazu, který je v rozporu se zákonem; nejvyšší státní zástupce vydává pouze pokyn obecné povahy k usměrnění činnosti SZ