ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
86 Ústavní soud a výkonná moc. Typy vztahů (prezident, vláda, ministerstva). Řízení před Ústavním soudem ve věcech prezidenta republiky.
86.1 Typy vztahů ÚS a výkonné moci
prezident: jmenování soudců, předsedy a místopředsedů ÚS (se souhlasem Senátu)
může být stíhán ÚS za velezradu, ÚS rozhoduje, zda je prezident způsobilý vykonávat úřad
ostatní orgány výkonné moci: ÚS kontroluje jejich činnost, zda není neústavní
86.2 Řízení ve věcech prezidenta republiky
řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky
čl. 65/2 Ú ČR: „Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.“
výlučným navrhovatelem je Senát (je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů) + souhlas PS (je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců)
vlastní rozhodnutí je věcí ÚS, kde již pro přijetí rozhodnutí platí ztížené podmínky v podobě souhlasu nejméně 9 soudců; podle § 108 ZUS se použijí přiměřeně ustanovení TŘ, podání se označuje jako ústavní žaloba, má při projednávání přednost před ostatními návrhy; obsahem musí být přesné vylíčení jednání, kterým se měl dopustit velezrady
zastavení řízení: Senát vezme své podání zpět do okamžiku, než se ÚS odebere k závěrečné poradě, smrt prezidenta (ne abdikace, nebo konec funkčního období)
zastoupení prezidenta v řízení: může mít více jak jednoho obhájce, alespoň 1 advokát
o ústavní žalobě koná ÚS vždy ústní jednání, po jehož skončení:
žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident dopustil velezrady → nález nabývá okamžitě právní moci, prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt
anebo ho zprostí
řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení PS a Senátu podle čl. 66 Ú ČR
směřuje návrh prezidenta proti společnému usnesení obou sněmoven Parlamentu podle čl. 66 Ú: „Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát…“
důkazní břemeno leží na sněmovnách → musí předložit na výzvu ÚS doklady, z nichž jejich usnesení vychází a navrhnout případně další důkazy, že prezident v době přijetí usnesení a jeho trvání nemohl ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat
pojistkou proti zneužití je možnost ÚS vydat předběžné opatření a v něm pozastavit výkon pravomocí prezidenta, předsedy vlády a předsedy PS