ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
rozhodne-li ÚS, že v době přijetí usnesení PS a Senátu nebyly závažné důvody, nebo v době trvání takového usnesení pominuly, zruší svým nálezem usnesení sněmoven zcela nebo pro odpovídající dobu
v opačném případě návrh prezidenta zamítne, avšak úkony, vykonané namísto prezidenta, nepozbývají platnosti
87 Soudnictví a soudy. Pojem a zvláštní znaky. Soudnictví jako funkce státu z hlediska dělby moci. Soustava soudů a hlavní zásady jejich organizace a činnosti.
87.1 Soudnictví a soudy
soudnictví (= soudní moc) je jedna ze složek státní moci, která spočívá v arbiterské (rozhodcovské) činnosti ve společnosti = moc vydávat vynutitelná rozhodnutí ve sporech a v otázce viny a trestu
soudy jsou jediné orgány vykonávající soudní moc, žádné jiné ji vykonávat nemohou
soudci = osoby vykonávající soudní moc, vázanost soudců zákonem a mezinárodní smlouvou (+ může posoudit, zda je právní akt nižší právní síly v souladu s aktem vyšší právní síly), ústavní soudce je vázán pouze ústavním pořádkem a zákonem o ÚS
zakotvení soudnictví: Ústava (čl. 1-4, 9/3, 27, 28, 62, 63, 65, 80, hlavně 81-96), Listina (hlava 5) + mezinárodní smlouvy (EÚLP, MPOPP,…)
zvláštní znaky
výlučnost = nezávislost soudní moci na dalších složkách státní moci
nezávislost, nestrannost, vázanost zákonem
postup dle stanovených procesních pravidel (rovné postavení účastníků před soudem)
rozhodování na základě přezkoumání skutečností konkrétního případu
soudnictví jako funkce státu z hlediska dělby moci závisí na tom, na jaké koncepci dělby moci ústava stojí → v trialistickém systému (u nás) je soudní moc zvláštní nezávislá složka státní moci
soudní pravomoci
civilněprávní = rozhodovat o právech a povinnostech FO, PO a státu
trestněprávní = rozhodovat o vině a trestu (ochrana společnosti jako celku)
správněprávní = ochrana jednotlivců před neoprávněnými zásahy ze strany VS
ústavněprávní = ochrana ústavnosti (včetně materiálního jádra Ústavy)
rozhodovat jiné věci, pokud stanoví zákon (např. volební věci)
87.2 Ústavní principy soudní moci
výkon soudní moci jménem republiky → vyjadřuje jednotný zdroj soudní moci (= lid)
nezávislost soudů
= záruka, že soudnictví není součástí soustavy jiných orgánů → zákonodárná moc stanoví organizaci soudnictví a obecná pravidla rozhodování soudů, výkonná moc vykonává správu soudnictví, ale nemůžou ovlivňovat rozhodování soudců v konkrétních věcech
neslučitelnost (inkompabilita) funkcí s prezidentem, členem vlády a Parlamentu a jinými funkcemi
princip zákonného soudce = nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci → soudce je určen podle soudních obvodů, ty jsou vytvořeny na základě zákona + pevné složení senátů a pravidla pro přidělování případů (přípustná výjimka je vyloučení soudce ze zákonných důvodů nebo podjatosti)
věc musí být rozhodnuta, pokud je v kompetenci soudu a jsou splněny podmínky řízení