Praktikum - 5. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Žaloba na nečinnost
- lze jí postihnout situaci, kdy orgán měl povinnost jednat, ale nejednal 
- aktivně legitimovány jsou jak všechny členské státy, tak všechny orgány EU – privilegovaní žalobci, kteří mohou podat žalobu bez dalších podmínek - neprivilegovaní žalobci – FO a PO – mohou podat žalobu na některý orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko 
 
- pasivně legitimovány jsou orgány EU – jak základní (EP, Evropská rada, Rada, Komise, ECB), tak případně i všechny další instituce a subjekty EU (např. agentury) 
- žalobu nelze použít v případě, kdy měl orgán prostor pro uvážení (zda přijme či nikoli) 
- před podáním žaloby musí být vždy dotčený orgán vyzván, aby jednal, a musí mu být dán prostor nečinnost napravit – následně SD posoudí, zda orgán porušil nečinností právo EU - rozhodnutí je deklaratorní a nenahrazuje absentující aktivitu dotčeného orgánu 
- v případě odsouzení je na orgánu, aby závadný stav odstranil a akt přijal 
 
Prejudiciální řízení – záruka jednotnosti výkladu unijního práva
Řízení o předběžné otázce
- nejvýznamnější řízení, řízení s nejvyšší četností 
- formulovány základní principy unijního práva 
- je založeno na vzájemné spolupráci mezi národními soudy a SD EU - základem je tedy kooperace s tím, že každý – jak národní soud, tak SD – rozhoduje v oblasti své kompetence autoritativně 
 
- SD poskytuje závazný výklad či posouzení platnosti unijního práva, které musí národní soudce respektovat 
- národní soudce pak s konečnou platností rozhoduje spor před ním vedený a aplikuje na něj unijní právo za pomoci odpovědí formulovaných SD v řízení o předběžné otázce 
- je zahajováno výlučně soudy členských států 
- musí splňovat několik kritérií formulovaných SD: - orgán musí být vytvořen na základě práva 
- orgán musí být stálý - vyloučeny např. rozhodčí orgány 
 
- pravomoc orgánu musí být obligatorní - strany sporu nesmí mít možnost obrátit se na jiný orgán 
 
- orgán musí rozhodovat nějaký spor - proto soudy nebudou moci zahájit řízení v případě činností/řízení nesporného charakteru 
 
- orgán při svém rozhodování musí aplikovat zákony - opět budou vyloučeny instituce, které rozhodují např. na základě ekvity 
 
- orgán musí být nezávislý - musí rozhodovat spor z pozice nestranného subjektu 
- jsou proto vyloučeny zejména správní orgány 
 
 
- v případě českého právního řádu budou mít možnost zahájit řízení všechny soudy, pokud rozhodují spory - ať už civilní, správní, trestní 
- samozřejmě vždy v situaci, kdy budou mít na daný spor aplikovat právo EU a nebudou si jisti jeho výkladem či platností 
- není vyloučeno, že řízení zahájí Ústavní soud - i když se dosud jednoznačně nevyjádřil (realizují např. ÚS Rakouska a Itálie), neboť zahájení takovéhoto řízení může být pro ÚS citlivou otázkou 
 
 
