Praktikum - 5. kapitola

Žaloba na nečinnost

• lze jí postihnout situaci, kdy orgán měl povinnost jednat, ale nejednal

• aktivně legitimovány jsou jak všechny členské státy, tak všechny orgány EU – privilegovaní žalobci, kteří mohou podat žalobu bez dalších podmínek

  • neprivilegovaní žalobci – FO a PO – mohou podat žalobu na některý orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko

• pasivně legitimovány jsou orgány EU – jak základní (EP, Evropská rada, Rada, Komise, ECB), tak případně i všechny další instituce a subjekty EU (např. agentury)

• žalobu nelze použít v případě, kdy měl orgán prostor pro uvážení (zda přijme či nikoli)

• před podáním žaloby musí být vždy dotčený orgán vyzván, aby jednal, a musí mu být dán prostor nečinnost napravit – následně SD posoudí, zda orgán porušil nečinností právo EU

  • rozhodnutí je deklaratorní a nenahrazuje absentující aktivitu dotčeného orgánu

  • v případě odsouzení je na orgánu, aby závadný stav odstranil a akt přijal

Prejudiciální řízení – záruka jednotnosti výkladu unijního práva

Řízení o předběžné otázce

• nejvýznamnější řízení, řízení s nejvyšší četností

• formulovány základní principy unijního práva

• je založeno na vzájemné spolupráci mezi národními soudy a SD EU

  • základem je tedy kooperace s tím, že každý – jak národní soud, tak SD – rozhoduje v oblasti své kompetence autoritativně

• SD poskytuje závazný výklad či posouzení platnosti unijního práva, které musí národní soudce respektovat

• národní soudce pak s konečnou platností rozhoduje spor před ním vedený a aplikuje na něj unijní právo za pomoci odpovědí formulovaných SD v řízení o předběžné otázce

• je zahajováno výlučně soudy členských států

• musí splňovat několik kritérií formulovaných SD:

  • orgán musí být vytvořen na základě práva

  • orgán musí být stálý

    • vyloučeny např. rozhodčí orgány

  • pravomoc orgánu musí být obligatorní

    • strany sporu nesmí mít možnost obrátit se na jiný orgán

  • orgán musí rozhodovat nějaký spor

    • proto soudy nebudou moci zahájit řízení v případě činností/řízení nesporného charakteru

  • orgán při svém rozhodování musí aplikovat zákony

    • opět budou vyloučeny instituce, které rozhodují např. na základě ekvity

  • orgán musí být nezávislý

    • musí rozhodovat spor z pozice nestranného subjektu

    • jsou proto vyloučeny zejména správní orgány

• v případě českého právního řádu budou mít možnost zahájit řízení všechny soudy, pokud rozhodují spory

  • ať už civilní, správní, trestní

  • samozřejmě vždy v situaci, kdy budou mít na daný spor aplikovat právo EU a nebudou si jisti jeho výkladem či platností

  • není vyloučeno, že řízení zahájí Ústavní soud

    • i když se dosud jednoznačně nevyjádřil (realizují např. ÚS Rakouska a Itálie), neboť zahájení takovéhoto řízení může být pro ÚS citlivou otázkou