Otázky ke zkoušce

Evropská úprava

Řím I

• čl. 21 „Použití některého ustanovení práva kterékoli země určeného na základě tohoto nařízení může být odmítnuto pouze v případě, že by bylo zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem místa soudu.“

• obsahem jsou i unijní hodnoty

Řím II

• čl. 26, stejné znění jako v Řím I

9. Autonomie vůle stran v kolizním právu

• Pojem volby práva, prameny úpravy

• Úprava volby práva a její omezení v nařízení Řím I

• Úprava volby práva a její omezení v nařízení Řím II

Pojem volby práva

Volba práva je shodný projev vůle účastníků o tom, že jejich právní vztah se má řídit určitým právem. Tato volba je skutečností rozhodnou pro určení rozhodného práva a tudíž hraničním určovatelem.

Ujednání účastníků o volbě práva je samostatné smluvní ujednání, které je právně nezávislé na smlouvě, kterou byl založen právní vztah, pro který účastníci zvolili právo. Právo, kterým se má řídit existence a platnost ujednání o volbě práva, které samo je smlouvou, se má určit samostatně podle ustanovení nařízení, v obvyklých případech bude toho ujednání nejúžeji souviset se státem, jehož právo strany zvolily.

Strany si mohou zvolit kterýkoliv platný právní řád, musí jít o právo platné na určitém území. I kdyby nebylo uznáváno ostatními státy. Rozhodující je, že toto právo je v daném území jako právo všeobecně uznáváno a aplikováno a jeho dodržování je v případě porušení mocenskými orgány vynucováno. Není možné zvolit právo zaniklého státu.

Kolizní a materiální volba práva

O kolizní volbu práva se jedná v případě, kdy se právo účastníky zvolené aplikuje právě tak, jako se v případě jiných KN aplikuje právo určené za pomoci jejich hraničních určovatelů.

př. čl. 3/1 NŘI. – smlouva se řídí právem, které si strany zvolily

Materiální volba práva je upravená tak, že její platnost závisí na hmotněprávních ustanoveních právního řádu, který by byl jinak rozhodný pro daný právní poměr. V takovém případě nejde o skutečnou volbu práva.

Neomezená a omezená volba práva

Pokud strany nejsou omezeny ve volbě rozhodného práva, jedná se o neomezenou volbu. Strany si mohou zvolit jakýkoliv platný právní řád. Z této formulace vychází NŘI.

• př. čl. 3 a § 87 ZMPS

Některé zahraniční úpravy umožňují omezenou volbu práva, nelze zvolit kterýkoli právní řád.

př. čl. 7/3 NŘI

Výslovná a konkludentní volba práva

Účastníci mohou ujednání o volbě práva učinit jakoukoliv formou.

Lze učinit buď výslovným projevem vůle, ať už písemným nebo ústním. Určení rozhodného práva:

výslovně označí, kterého státu právním řádem se řídí jejich právní vztah

př. tato smlouva se řídí českým právem

označí pouze kritérium pro určení zvoleného práva

př. tato smlouva se řídí právem platným v sídle prodávajícího