Otázky ke zkoušce

26. Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů

• Vztah k ZRŘ a smlouvám ostatním

• Vykonatelnost rozhodčí smlouvy

• Vykonatelnost rozhodčího nálezu

• Důvody pro odepření – jejich členění a základní charakteristika

Newyorská úmluva vytváří páteř mezinárodního rozhodčího řízení.

Její vznik sahá do počátku 50. Let, kdy Mezinárodní obchodní komora v Paříži vytvořila prvý návrh dohody, která měla odstranit nevýhody Ženevských protokolů. Návrh předložila Ekonomická a sociální rada OSN

Další cesta, kterou je možné žádat o uznání a výkon cizího rozhodčího nálezu, jsou dvoustranné smlouvy o právní moci. O konfliktu Newyorské úmluvy, smluv o právní pomoci, respektive národní úpravě, tyto dvoustranné (národní) spíše doplňují mnohostranné úmluvy. Pro vztah Newyorské úmluvy a Ženevských protokolů je důležitý článek VII. Odst. 2 NÚ - tzv. doložka kompatibility, která stanovuje, že oba Ženevské protokoly pozbydou platnosti mezi smluvními státy NÚ v době a v rozsahu, v němž se úmluva pro ně stane závaznou

Vztah rozhodčího řízení a Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod

Samotná úmluva o rozhodčím řízení nehovoří, ale tuto otázku je nutné řešit na úrovni interpretace úmluvy, nejvýraznější je diskuze okolo článku 6 odst. 1 - rozhodčí řízení je považováno za výjimku z článku (výjimka z veřejnosti slyšení a přístupu ke státnímu soudu)

Bezprostřední závaznost mezinárodních smluv je ustanovena v čl. 10 Ústavy ČR: „ Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouvy něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“

„Mezinárodní a vnitrostátní právo jsou dva relativně samostatné právní systémy, které však mají mezi sebou úzké vazby, které na sebe navzájem působí prostřednictvím svého společného tvůrce, jímž je stát.“

Newyorská úmluva (NÚ) neupravuje podmínky vnitrostátního výkonu rozhodčího nálezu - tedy situaci, která nastane poté, co je cizí rozhodčí nález uznán (bez ohledu na míru formálnosti a má tytéž účinky jako rozhodčí nález tuzemský).

NÚ upravuje dva velké okruhy: uznání a výkon rozhodčího nálezu a respektování rozhodčích smluv obecnými soudy (mimo to je zasažena řada dalších otázek např. konflikt pramenů, forma rozhodčí smlouvy, vztah zrušení a výkonu)

Rozhodčí řízení = dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu soudu, která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí

Mezinárodní rozhodčí řízení (mezinárodní obchodní arbitráž)=způsob řešení sporů o majetkové nároky vzniklé z provádění mezinárodního styku mezi FO či PO

Základní podmínky pro realizaci rozhodčího řízení = přípustnost + platná dohoda stran