Zkouška

Předběžná otázka

Pro zajišťování jednotného výkladu má právo ES specifický právní institut, kterým je řízení o předběžné otázce neboli prejudiciální řízení. Řízení o předběžné otázce představuje formu spolupráce mezi soudy členských států a ESD a jeho smyslem je zajistit jednotnou interpretaci a potažmo aplikaci komunitárního práva před národními soudy. Obecně je prejudiciální řízení upraveno v článku 234 SES, který je pro oblast soudní spolupráce v civilních věcech modifikován článkem 68 SES.

Prejudiciální řízení se použije v situaci, kdy je v řízení před národním soudem nutné aplikovat normu komunitárního práva a soud má pochybnost o správnosti interpretace této normy. Za těchto okolností se může obrátit na ESD s dotazem na výklad (eventuálně platnost) normy práva ES. Pro zjištění, kdy lze využít prejudiciální řízení podle článku 68, je nutné zodpovědět následující otázky.

1) Kdo může vznést dotaz?

Podle článku 68 se na ESD může obrátit soud členského státu, jehož rozhodnutí již neůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva. Podle ESD je soudem každý organ, který splňuje tato kritéria:

1. vznik podle práva

2. trvalá povaha

3. obligatorní pravomoc (pravomoc daná pro určité spory zákonem)

4. rozhodování sporů podle práva

5. členové ustanovováni státním orgánem

6. nezávislost

V rámci ČR tato kriteria bezpochyby splňují civilní soudy, pokud řeší spory, trestní i správní soudy. Soudem je i Ústavní soud. Za soudy naopak nelze považovat správní orgány (nesplňují podmínku nezávislosti a navíc se počítá s přezkoumatelnosí jejich rozhodnutí ve správním soudnictví) a rozhodčí soudy (chybí požadavky obligatorní pravomoci, rozhodování sporů podle práva a vazba personálního obsazení na stát). Podle ESD jsou soudním orgánem i profesní komory, pokud rozhodují o právech a povinnostech svých členů.

Dotaz může vznést pouze soud, proti jehož rozhodnutí již nelze podat opravný prostředek podle vnitrostátního práva. ESD se kloní k tzv. konkrétní teorii, tzn. že je rozhodující, zda v konkrétním případě není přípustný opravný prostředek. Za opravný prostředek lze považovat takový opravný prostředek, který může strana kdykoli podat. V dosahu českého práva opravným prostředkem ve smyslu článku 68 zcela jistě není milost prezidenta republiky, ústavní stížnost, žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost, stížnost pro porušení zákona. Diskutabilní je dovolání. To je sice mimořádným opravným prostředkem, ale běžně používaným. Z výše uvedeného vyplývá, že pro účely článku 68 lze za soud tam uvedený vždy považovat Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud.

2) Na co se soud může ptát?

Podle článku 68 se může národní soud ESD dotázat na: