Zkouška

1. interpretaci některého ustanovení hlavy IV SES (v případě evropského justičního prostoru přichází v úvahu hlavně článek 65)

2. interpretaci kteréhokoli aktu vydaného orgány ES na základě hlavy IV SES

3. platnost kteréhokoli aktu vydaného orgány ES na základě hlavy IV SES

3) Za jakých okolností se má soud ptát?

Soud se na ESD obrátí v případě, že v řízení před ním vznikl reálný interpretační problém, jehož vyřešení považuje za nezbytné pro vydání rozhodnutí v daném případě. Otázka, kterou národní soud předkládá, nesmí být obecná či hypoteticky formulovaná, musí se týkat projednávané věci. Projednávaná věc musí souviset s ustanovením, jehož interpretace je požadována. Jinými slovy, v dané věci je skutečně nutné aplikovat komunitární normu. Nikdy se nelze tázat na soulad národního práva s právem ES.

4) Kdy ESD odmítne dotaz národního soudu?

ESD odmítne dotaz jako nepřípustný za těchto okolností:

1. národní soud nedodal všechny potřebné informace (ESD musí znát právní rámec, v němž má být výklad proveden – skutkový stav, příslušnou vnitrostátní úpravu)

2. položené otázky zjevně nemají souvislost s národním řízením

3. interpretační dotaz je formulován obecně (hypoteticky)

3. Fórum v řízení s mezinárodním prvkem před obecnými soudy

• Pojem fora

• Vliv na fóra na aplikaci jednotlivých skupin norem (procesní, kolizní, hmotné, imperativní) včetně případných výjimek z pravidel

• Určení fora v řízení před obecnými soudy

• Autonomie vůle stran v určení fora před obecnými soudy

Pojem fora

Forum je latinské slovo označující mimo jiné soud, sudiště. Odtud slovo forensní – soudní.

Otázka určení místa (státu), ve kterém se sudiště nachází, tedy otázka mezinárodní pravomoci, je jednou z klíčových otázek MPS.

Sudiště se určuje na základě odpovědi na dvě otázky:

1. je stát sudiště mezinárodně pravomocný k projednání sporu? Odpověď poskytují normy MPP, zejména rozsáhlá unifikovaná úprava v Brusel I a dalších nařízeních. (Podle terminologie Brusel I se jedná o příslušnost, je to ale jen záležitost překladu)

2. jaká je místní a věcná příslušnost? Na to odpovídají národní procesní předpisy, není-li tu unifikovaná úprava nebo mezinárodní smlouva.

Mezinárodní pravomoc

Pravomocí se rozumí souhrn všech oprávnění, která zákon přiznává soudu, jako svému orgánu. Vnitrostátně ji řeší OSŘ, vzhledem k cizině potom normy MPP. Jestliže se má soud zabývat sporem s mezinárodním prvkem, musí nejdříve vyřešit otázku, zda má vůbec mezinárodní pravomoc podle norem MPP (tedy podle ZMPS, unijních předpisů či mezinárodních smluv) Jedná se o podmínku řízení, které se zkoumají kdykoliv za řízení (§103 OSŘ).

Mezinárodní pravomocí je soubor oprávnění justičních orgánů jednoho státu vzhledem k justičním orgánům druhého státu. Každý stát si stanoví sám svoji mezinárodní pravomoc, tedy rozhodne se, jaké spory ještě chce soudit a jaké už ne. Zásadně se přitom nezajímá o to, jak si pravomoc stanoví ostatní státy.