Obchod 2 - shrnutí

Kvantitativní stránka podílu

• lze zkoumat ze dvou hledisek

  • velikost podílu (význam právního postavení společníka vzhledem k ostatním)

  • hodnota podílu (ocenění podílu jako předmětu pr. vztahů)

• Vyjádřeno zlomkem nebo %.

• u VOS se určuje podle počtu společníků (lze ujednat jinak). U KS to je u komplementářů jako u VOS a u komanditistů jako u SRO.

• u SRO a AS se to stanovuje poměrem vkladu na ZK (ale možno sjednat jinak).

• u družstva se právo na podíl na zisku určí v poměru splněné povinnosti člena splatit členský vklad ke splacenému ZK

Některá práva tvořící obsah podílu

• podíl na zisku: obecná úprava týkající se všech typů obchodních korporací:

  • stanoví se na základě účetní závěrky (schvaluje nejvyšší orgán, nebo všichni společníci u osobních)

  • zisk určený k rozdělení se dělí pouze mezi společníky korporace (společenská smlouva může určit jinak)

  • splatnost podílu na zisku – v kapitálových do 3 měsíců, v osobních 6 měsíců (spol. smlouvy mohou určit jinak).

  • o vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán (nesmí vyplatit, pokud by to bylo v rozporu se zákonem). Jinak by to bylo v rozporu s péčí řádného hosp.

• podíl na zisku se vyplácí společníkům, ale může být určeno, že i jiným osobám (zaměstnancům, členům orgánů)

• místo a předmět plnění:

  • u SRO zásadně v penězích (ale může být určeno i jinak), na adresu společníka nebo převodem na účet

  • u AS – zásadně v penězích (ale může být určeno i jinak), převodem na účet

  • u osobních společností a družstva – není upraveno, většinou určeno ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, jinak by se musela použít úprava OZ 1926 působ plnění, § 1955 místo plnění.

• před rozhodnutím o rozdělení a výplatě zisku společníkům je korporace povinna provést tzv. test insolvence. (viz. výše).

Vypořádací podíl (§ 36 odst. 1 ZOK)

• společník má právo na vypořádací podíl v případě, že jeho účast na korporaci zaniká za dalšího trvání korporace a k zániku dochází jinak než převodem podílu. (v zákoně je špatně napsáno, že právo vypořádat se s korporací VZNIKÁ až zánikem účasti, toto právo existuje už při vzniku podílu, nicméně uplatnit ho lze až při zániku).

• u AS se vypořádací podíl neuplatňuje, protože akcii lze vždy převést (převoditelnost nelze omezit).

• u osobních společností se moc nepoužívá (protože většinou zánikem účasti společníka zaniká společnost), pokud ale dojde k výjimce § 113 odst. 2 – uplatní se vypořádací podíl.

• u družstva vzniká typicky u vystoupení nebo vyloučení člena z družstva.

• vypořádací podíl je tedy majetkovým vyjádřením míry, jakou se zhodnotily či znehodnotily společníkovy investice do korporace v okamžiku, kdy jeho účast na korporaci končí z jiných důvodů než převodem podílu, ale korporace trvá dál.

• zánikem účasti společníka na korporaci nabývá povahy pohledávky společníka za korporací. (uplatní se ustanovení o pohledávce).

• § 36 stanoví způsob výpočtu (obecný) který bude sloužit jako základ pro další výpočty dle speciální úpravy u jednotlivých forem korporací.

  • vypočítá se z účetní závěrky vlastního kapitálu korporace sestavené ke dni zániku účasti společníka na korporaci.

  • obecné kritérium pro výpočet je poměrem podílů (jen podpůrné řešení)

  • jednotlivé formy korporací mají zvláštní úpravu:

    • KS – výše vypořádacího podílu se určí dle pravidel pro SRO § 120 ZOK.

    • SRO – použije se postup § 36 v případě, že uvolněný podíl se nepodaří prodat v zákonem stanovené lhůtě, nebo byl převod omezen či zakázán. Pokud ne, použije se § 202-206 ZOK snaha hledat vhodného kupce.

    • AS – zánik jinak, než převodem akcie se použije pouze při vyloučení společníka pro nesplnění vkladové povinnosti (postupuje se dle § 357 a § 36).

    • družstvo - § 623

    • VOS a komplementáři KS – postup dle obecné úpravy § 36