Obchod 2 - shrnutí

Podíl na likvidačním zůstatku

• obecně upravuje OZ.

• likvidace = fáze, kdy korporace stále existuje, ale nepokračuje v činnosti, pro niž byla zřízena, nýbrž cíleně směřuje ke svému zániku.

• Následuje po zrušení PO a cílem je dospět k likvidačnímu zůstatku = majetek, který není zatížen žádnými pohledávkami věřitelů a bude naopak zahrnovat úhrady dluhů všech dlužníků likvidované PO. (více o likvidaci viz OBCHŮDEK 1).

• Právo na podíl na likvidačním zůstatku je základním společnickým právem.

• Likvidátor není povinen předměty náležející do likvidační podstaty zpeněžovat. Může se tak se společníkem vyrovnat i vydáním věci (např. auta).

• Pravidla pro rozdělování podílu na likvidačním zůstatku se použijí pro všechny formy korporací (výjimky u AS § 549 a u družstva bytového § 756 a družstva sociálního § 771-772). Společenské smlouvy ale mohou určit jinak.

  • způsoby rozdělování likvidačního zůstatku jsou 2 a liší se podle toho, zda je likvidační podstata natolik velká, aby bylo možné vyplatit částku, která byla společnosti poskytnuta na plnění vkladové povinnosti, nebo zda je částka menší než souhrn splněných vkladových povinností.

    • 1. velikost likvidačního zůstatku je dostatečná = společníkům se primárně vrací částka, kterou byla plněna vkladová povinnost, a zbytek se rozděluje mezi společníky rovným dílem (u kapitálových společností a družstva dle podílů společníků).

    • 2. velikost likvidačního zůstatku je nedostačující – společníci se podílejí na zůstatku výší svých splacených či vnesených vkladů.

  • způsob plnění – pokud by to neupravovaly stanovy/společenská smlouva – postupovalo by se obecně dle OZ (donosné/odnosné).

  • Dokud nejsou uspokojena práva věřitelů, kteří své pohledávky včas přihlásili, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku.

VNITŘNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍ KORPORACE (převážně obecná část ZOK)

Vnitřní struktura osobních společností

• Nejvyšším orgánem jsou všichni její společníci § 44 odst. 1 ZOK.

• statutárním orgánem je každý společník (dle § 163 OZ náleží statutárnímu orgánu veškerá působnost, kterou ZPJ, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu PO.

• nároky na společníky – společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs nebo byl konkurs zrušen pro to, že majetek potenciálního společníka byl zcela nedostačující.

• Statutárním orgánem společnosti se dle § 106 ZOK mohou stát jen ti ze společníků, kteří splňují obecné požadavky kladené na členy statutárních orgánů § 46 ZOK – plná svéprávnost, bezúhonnost. + Požadavek neexistence překážky provozování živnosti dle § 8 ŽZ.

• na statutáry se váže povinnost jednat s péčí řádného hosp. a dále také notifikační povinnost dle § 54 ZOK. (informovat o možném střetu zájmů).

• práva a povinnosti statutárů se řídí smlouvou o výkonu funkce.

• sporná otázka, zda se na společníky osobních společností vztahuje ustanovení o diskvalifikaci. Spíše ale ano, vztahuje.