Obchod 2 - shrnutí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
náhradu újmy mohou požadovat i společníci pomocí tzv. derivativních žalob (§157-160 a 371-371 ZOK). Nutné ovšem předem informovat dozorčí radu.
Pokud se náhrady škody domáhá jen člen korporace, ale škoda byl způsobena členem orgánu korporace této korporaci a současně i jejím členům, může soud škůdci uložit povinnost náhrady škody jen korporaci (pokud je jasné, že se tím zhojí i škoda na podílu společníka).
jsou to tzv. reflexní škody (tím, že člen orgánu způsobí škodu korporaci, způsobí i majetkovou škodu společníkům (protože se např. sníží hodnota jejich podílů).
pravidla podnikatelského úsudku:
-
posuzování, zda člen orgánu vybral optimální rozhodnutí z mnoha variant má své problémy, nemůžou to přece posuzovat soudci, protože nejsou profíci na podnikání a nepoznají mnohdy správnou volbu, navíc v době, kdy se to posuzuje jsou už známy výsledky po bitvě každý generál).
-
proto existuje pravidlo podnikatelského úsudku (business judgement rule) dovolují zprostit výkonné orgány společností odpovědnosti za následky jejich rozhodnutí, pokud jsou tato rozhodnutí přijímána na základě dostatku spolehlivých informací a v dobré víře, že dané opatření je v zájmu společnosti.
-
musí jít tedy o podnikatelské rozhodování
-
musí být dostatečně informováni + dobrá víra
-
člen musí jednat v obhajitelném zájmu korporace
-
-
příklad: obhajitelné to je např. v případě, kdy členové nevymáhají pohledávku, protože vědí, že náklady na vymáhání by byly vyšší, než kdyby dostali tu pohledávku.
-
pokud jsou naplněny tyto znaky nevyvratitelná domněnka, že člen orgánu jednal pečlivě a s potřebnými znalostmi.
-
nesmí být ovšem porušena ta loajalita!
Pravidla střetu zájmů
pravidla jednat loajálně nesplňuje také ten člen orgánu, u něhož při výkonu funkce došlo ke střetu jeho zájmu a zájmu korporace. Např. uzavírání smluv s partnery, kde má člen orgánu podíl. Člen orgánu má informační povinnost! Výjimkou informační povinnosti jsou jednočlenné společnosti (logicky).
Orgán, kterému to bylo oznámeno potom posoudí, zda je to natolik závažné, aby pozastavil výkon funkce člena.
Oznamovací povinnost má i kdyby se jednalo o osoby jemu blízké nebo jím ovládaných či ovlivněných.
Tyto informační povinnosti platí i pro prokuristu.
Smlouva o výkonu funkce
podpůrně se pro ni uplatní příkazní smlouva dle § 2430–2444 OZ.
dle NS funkce člena orgánu není předmětem výkonu práce.
důležité v ní jsou údaje o odměňování. Smlouva musí obsahovat vymezení všech složek odměn.
Pokud odměňování nebylo ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se ZOK, nevyvratitelná domněnka, že výkon funkce je bezplatný. Pokud smlouva o výkonu funkce ovšem nebyla uzavřena z důvodů, že je smlouva o výkonu funkce neplatná z důvodu na straně korporace, jsou v ní neplatná ujednání o odměně z důvodu na straně korporace, pokud smlouva nebude vůbec uzavřena nebo ji neschválí nejvyšší orgán odměna se určí jako odměna obvyklá za obdobnou činnost v době uzavření smlouvy.
Pokud bude korporace v úpadku povinnost korporaci vydat odměnu. Pokud členové věděli nebo museli vědět, že hrozí úpadek a v rozporu s tím neučinili potřebná opatření – musí vydat prospěch za poslední 2 roky (týká se to i bývalých členů).
ze zákona má smlouva písemnou formu a musí být schválena nejvyšším orgánem společnosti. Nedostatek schválení – relativní neplatnost. Neplatnosti je nutno dovolat se v subjektivní lhůtě 6 měsíců, nebo objektivní 10 let.