Obchod 2 - shrnutí

JEDNOTLIVÉ DRUHY OBCHODNÍCH KORPORACÍ

VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST (VOS)

• společnost alespoň 2 osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně (hlavně ručí společnost jako taková, ručení společníků má akcesorickou a subsidiární povahu). Je to PO. Je to společnost osobní.

• může být založena za podnikatelským účelem, nebo za účelem správy vlastního majetku. (Na rozdíl od kapitálových společností nemůže být založena např. k veřejně prospěšným účelům).

• charakteristická osobní účastí společníků na řízení společnosti. Není zde vnitřní struktura orgánů. Účast třetích osob je vyloučena. Vkladová povinnost je pouze tehdy, když to ukládá společenská smlouva. Zánik jednotlivých společníků ve společnosti je zásadně spojen se zánikem společnosti jako takové.

• předpokládá se, že dohled nad činností budou vykonávat sami společníci.

• Společníky mohou být FO i PO (za PO musí být zmocněná FO). Mohou a nemusí být podnikateli. Není-li zakladatel sám podnikatelem, účastí na VOS se podnikatelem nestává.

• Společníkem VOS může být i nezletilá osoba, statutárním orgánem ovšem může být jen společník splňující § 46 ZOK (viz výše).

• Společníkem nemůže být ten, na jehož byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut anebo byl konkurs zrušen proto, že majetek úpadce byl zcela nepostačující.

založení a vznik (už tady bylo, viz výše)

• platí obecná ustanovení OZ o vzniku PO. Zakládá se společenskou smlouvou. Musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy jinak absolutní neplatnost. Obecné náležitosti smlouvy (§ 123 odst. 1 OZ + zvláštní § 98 ZOK).

• firma musí obsahovat „veř. obch. spol.“, nebo v.o.s.

• statutárem VOS jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky § 46 ZOK. Společenská smlouva však může určit, že statutáry jsou jen někteří, případně 1).

• není-li určen čas, na jaký se VOS zakládá – nevyvratitelná domněnka, že na dobu neurčitou.

• není-li 6 měsíců od založení společnosti podán návrh na zápis do OR – nastávají účinky odstoupení od smlouvy (lze změnit v ZPJ). Vznik samozřejmě zápisem do OR.

právní postavení společníků

• nesmí být proti dobrým mravům (např. nesmí být stanoveno, že jeden společník má jen povinnosti a druhý jen práva).

• obligatorně se netvoří ZK ani není vkladová povinnost. Může to ale stanovit společenská smlouva. Na vklad se použijí obecná ustanovení ZOK.

• Vznik společnosti není na rozdíl třeba od SRO vázán na splnění (alespoň části) vkladové povinnosti.

• K ocenění nepeněžitých vkladů není třeba znalce.

• Pokud je tedy vkladová povinnost, z logiky věci vyplývá, že se vytvoří i ZK (je to součet vkladů). Nezapisuje se ale do OR.

• u VOS je výjimka, vkladovou povinnost lze splnit prací nebo službami. Společenská smlouva ale musí obsahovat způsob ocenění.

• Pokud je společník v prodlení se splacením vkladu, platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku stanované předpisem, ledaže společenská smlouva určí jinak.

• Nově možnost kadučního řízení – společník může být po uplynutí dodatečné lhůty kvůli nesplnění vkladové povinnosti vyloučen, určuje-li tak spol. smlouva. (není to však možné, pokud jsou ve VOS jen 2 společníci, logicky ). K rozhodnutí o vyloučení je třeba souhlasu všech společníků. K hlasu vylučovaného se nepřihlíží.

• Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti a společnost zastupovat. To platí i pro následný výkon rozhodnutí. To právo mají pouze statutárové, pokud ale tito neplní svou povinnost, tak každý společník.

• Ztráta se mezi společníky dělí rovným dílem (společenská smlouva může stanovit jinak).

• Společníci mají povinnost loajality – chovat se čestně, zachovávat vnitřní řád, jednat v zájmu společnosti, …

• Povinnost osobní účasti na společnosti! (uplatňovat své znalosti, dovednosti, zkušenosti, …)

• Zákaz konkurence (§ 109 ZOK). Teoreticky lze úplně vyloučit ve společenské smlouvě.

• Povinnost péče řádného hospodáře (pouze v souvislosti s výkonem statutára, eventuálně jiného fakultativně zřízeného orgánu).

• Právo na podíl na zisku: zisk a ztráta se dělí rovným dílem. (zisk se nezdaňuje ani nevykazuje). Lze ujednat v ZPJ jinak.

  • společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk na tuto částku nedosáhne, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí rovným dílem. (možnost odchylné úpravy ve spol. smlouvě X ale omezenou dobrými mravy).

  • pokud společník vykonává práci či služby – náleží mu ocenění.

  • podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od konce účetního období.

  • o vyplacení rozhoduje statutár. Pokud ho rozdělí v rozporu se zákonem – vyvratitelná domněnka, že nejednal s péčí řádného hosp.

  • vyplacený zisk se nevrací, ledaže by osoba, které bylo vyplaceno věděla nebo měla vědět, že se tím porušil zákon. Předpokládá se ale její dobrá víra.