Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




3 Metabolismus organismů

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (59,4 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

ktrony s vysokým obsahem energie, NADH a FADH2. Nosiče přenášejí elektrony do řetězce elektrotransportních enzymů. Celkově vzniká jednu molekula kyseliny pyrohroznové tři molekuly NADH, jedna FADH2 a jedna ATP. Tedy z jedné molekuly glukózy šest NADH, dvě FADH2, dvě ATP. Transport elektronů Elektron-transportní řetězec nazývándýchací řetězec, tvořen mnoha enzymy, jež jsou ve vnitřní membráně mitochondrie. Enzymy fungují jako přenašeči elektronů, které pak předají další molekule. Elektrony s vysokým obsahem energie jsou přeneseny molekulami NADH a FADH2. Jsou postupně předávaný z jednoho enzymu na druhý, uvolňují svojí energii. Uvolněná energie je použita k přenosu vodíkových protonů H+ z matrixu do mezimembránového prostoru. Tím se zvýší koncentrace vodíku v mezimembránovíém prostorou, je tedy větší než v matrixu mitochondrie. Některé enzymy zachycují elektrony a mohou také vychytávat vodíkové protony přenášet je přes membránu, aktivní transport, potřeba energie od vysokoenergetických elektronů. Ke konci přenosu elektro-transportním řetězcem jsou elektrony předány molekulám plynného kyslíku (molekuly O2 se do mitochondrie dostanou prostou difuzí). Kyslík je posledním příjemcem elektronů, které při průchodu dýchacím řetězcem odevzdaly celou svojí energii. Kyslík reaguje s protony vodíku za vzniku vody respirační řetězec, elektrontransportní řetězec do elektrontransportního řetězce vstupují redukované koenzymy s „vysokoenergetickými“ elektronyřetězec tvoří: 4 velké složky integrované ve vnitřní mitochondriální membráně (komplex I–IV) + 2 pohyblivé složky (koenzym Q, cytochrom c) + ATPsynzátaintegrované komplexy seřazeny vhodně za sebou, elektrony přechází samovolně ve směru zvyšujícího se redox potenciálu (komplex I –320 mV, komplex IV +820 mV)energie přenosu elektronů se využije k čerpání protonů, čímž vzniká elektrochemický potenciál (viz dále)komplexy jsou proteinového charakteru, ale protein neumí procházající elektrony „zpracovat“ – proto jsou tam obsaženaredox centra: flavinmononukleotid (FMN, riboflavin-5-fosfát) koenzym Q (ubichinon) železo-sirná centra (Fe-S) - s proteinem asociována disulfidickými můstky hemové skupiny (hem a, b, c) - poslední členy řetězce (nejvyšší redoxpotenciál)přehled komplexů: komplex I = NADH-dehydrogenáza (oxidace NADH) komplex II = sukcinátdehydrogenáza (součást reakcí Krebsova cyklu) komplexy I a II předávají elektrony na koenzym Q komplex III = komplex b-c1 (přijímá elektrony od koenzymu Q) komplex IV = cytochrom c-oxidázapokud elektrony „přeskočí“ tyto komplexy, energie se uvolňuje najednou ve formě tepla – toho využívají například jarní rostliny, která tak rozpouští sníh Oxidační fosforylace Nejdůležitější produkt buněčného dýchání. ATP vzniká přidáním fosfátu k ADP –fosforylace. Je potřeba kyslík. Důležitý enzymATP-syntáza, zabudován ve vnitřní membráně mitochondrie. V enzymu je kanálek, kterým mohou procházet vodíkové kationty H+, jelikož v mezimembránovým prostoru je vyšší koncentrace H+ (energie uvolněna při přenosu elektronů) než v matrixu, proudí H+ po koncentračním spádu přes ATP-syntázu,která katalyzuje syntézu ATP z ADP. ATP-syntáza může vytvořit až 100 molekul ATP za 1 sekundu, na jednu ATP musí enzymem projít tři vodíky. Oxidační fosforylací vznikne na jednu molekulu glukózy34 molekul ATP. Při glykolýze vzniknou pouhé dvě molekuly. Oxidační fosforylace + glykolýza + Krebsův cyklus = 38 ATP na jednu molekulu glukózy, musíme odečíst 2 ATP, které byly potřeba při transportu kyseliny pyrohroznové z cytoplazmy do mitochondrie, celkem tedy 36 ATP Kyslík pochází ze vzduchu tak jedná se oaerobní dýchání. Jestliže vzdušný kyslík není přítomen, nemůže dojít ke Krebsovu cyklu a oxidační fosforylaci. Když nemáme vzudšné prostředí jedna se oanaerobní prostředí, bunky získávají energii z glykolýzy, kyselina pyrohroznová převedena na jiný produkt jako jealkohol nebo kyselina mléčná, jedná se o kvašení (fermentace). Alkoholové kvašení Využito rostlinami a houbami, nejčastěji kvasinkami. Ty přeměňují kyselinu pyrohroznovou na ethanal, uvolnění CO2, dále ethanal převeden naethanol. Výroba alkoholů (pivní a vinné kvasinky), kynutého těsta (pekařské kvasinky) Mléčné kvašení U některých bakterií a živočichů. Vzniká kyselina mléčná při anaerobním kvašení bakterieLactobacilus bulgaricus. Přidávají se do mléka, kde zkvašuje mléčný cukr laktózu na kyselinu pyrohroznovou, která je převedena na kyselinu mléčnou. Způsobuje zakysání mléka (jogurty, sýry, smetana zakysaná) Ve svalových buňkách, jestliže buňky nemají dostatek kyslíku a svou hodně namáhány, pak svaly pracují na „kyslíkový dluh“, Kyselina pyrohroznová převedena na kyselinu mléčnou, způsobuje bolest. Kyselina mléčná musí být krví odvedena do jater, kde je znovu převedena na glukózu, zhluboka dýcháme, ať splatíme kyslíkový dluh. Biosyntéza nukleových kyselin Syntéza molekuly DNA podle matrice (předlohy) DNA nebo syntéza RNA podle matrice RNA se nazývá replikace, syntéza RNA na matrici DNA je považována za přepis, čili transkripci a při

Témata, do kterých materiál patří