Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Pro úplnost je třeba k vývoji dramatu dodat, že v Řecku máme na mysli zejména tragédii. Samotný pojem tragédie znamená
v doslovném překladu ‚‚kozlí píseň‘‘. Nejčastěji je vysvětlováno, že se tento termín datuje z doby, kdy sbor tančil o cenu, kterou byl kozel,
popřípadě kolem kozla, jež byl v zápětí obětován. Mimochodem – na Peloponésu byli démoni při obřadech představováni v podobě kozlů.
dramatikové klasického (attického) období
Každý student by měl znát klasické trojhvězdí Aischylos, Sofoklés a Euripidés. Byli to oni, kdož pozvedli řeckou tragédii do
výšin, jež můžeme klidnw nazvat nesmrtelné. Na tvorbu těchto dramatiků se ale podíváme ze zcela jiného zorného úhlu. Než si je
představíme jednotlivě a než si vyjmenujeme jejich tragédie, podíváme se hlouběji do jejich inspirační oblasti. Seznámíme se
s mytologickými postavami, které řecké dramatiky fascinovaly nejvíce, přiblížíme si osudy těch, kteří dodnes jitří čtenářovu fantazii. Tato
‚‚odbočka‘‘ bude pro studenta jistě užitečnější než pouhý seznam dramatických děl.
Kdo jsou vlastně hrdinové z antických dramat?
Student bude asi překvapen, že z celkového množství všech řeckých tragédií jich je dnes zachováno pouhých 33. Seřadíme-li si
jejich hrdiny dle rodokmenu, s překvapením zjistíme, že prim hrají jen dva rody, a to Atreovci z Mykén (těm je věnováno celkem 8 tragédií)
a Labdakovci z Théb (těm je věnováno asi 7 tragédií). Pro snažší představu uvedeme část jejich rodokmenu s nejslavnějšími zástupci.
Atreovci (Mykény)
Labdakovci (Théby)
A nyní máme pohromadě nejslavnější hrdiny řeckých tragédií. Jejich osudy se staly nejčastější inspirací dramatiků, a tak se i my
pohroužíme do minulosti a přiblížíme si je.
Orestes
Syn Agamemnona a Klytaiméstry. Dle mýtu byl jeho otec po návratu z Tróje zavražděn Klytaiméstrou a jejím milencem
Aigisthem. Orestes byl v té době dítětem a jisté záhubě unikl jenom díky tomu, že ho jeho sestra Élektra ukryla u strýce, krále ve Fókidě.
Zde Orestes vyrostl, ale když se v delfské věštírně dozvěděl (jednalo se o příkaz boha Apollóna), že se má vrátit do Mykén, učinil tak.
Podněcován svou sestrou Élektrou, která svou matku pro její čin nenáviděla, zabil Orestes nejen samozvance Aigistha, ale nedal se odradit
ani o milost prosící matkou a zabil i ji. Matkovražda nechala však v jeho svědomí tak velké rány, že propadl šílenství. Aby se očistil z viny,
odešel Orestes do daleké Tauridy. Zde je však zajat a určen k rituální oběti. Avšak kněžka, která má tento akt provést, je další Orestova
sestra, Ifigenie. Ta bratra poznává a spolu s ním prchá nazpět do Řecka. Nakonec je Orestes v Athénách zproštěn viny.
Je zajímavé, jak byl jeden příběh zpracován několika autory. Někteří svou pozornost soustředili na Oresta a na jeho matkovraždu