Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

Apokryfy – chceme-li si tento pojem vysvětlit, musíme nejprvě vědět, co je to kánon (řecky pravidlo, norma). Je to soubor knih přijatých
církví a chápaných jako ‚‚zjevné, inspirované Bohem‘‘. Kromě těchto spisů existuje celá řada dalších vypravování biblického charakteru,
která nebyla církevními autoritami z různých důvodů do kánonu zařazena. A právě těmto ‚‚utajeným spisům‘‘ říkáme apokryfy.
Mezi nejslavnější apokryfy náleží například tzv. Nikodémovo evangelium, jež vypráví kromě jiného o jednom z Kristových učedníků,
Josefu z Arimatie, jenž do kalichu použitém při poslení večeři zachytil krev ukřižovaného Krista. Právě tento motiv se stal základem pro vzik
pověstí o sv. Grálu, jehož hledání bylo symbolem hledání tajemného absolutna. Dalším slavným apokryfem je Apokryf o Jidášovi, jenž
vypráví o životních osudech tohoto neblaze proslulého apoštola. Jenom pro zajjímavost – Jidáš se nakonec sám oběsil na olši, a proto se
dodnes listy olší chvějí studem…

Které příběhy z bible bychom měli znát:

▪

Příběh Adama a Evy – Bůh stvořil nejprve Adama (hebrejské slovo Adam znamená ‚‚člověk‘‘, a aby nebyl sám, z jeho žebra
dá vzniknout Evě. Oba jsou ze zahrady v Edenu vynanáni proto, že přestupují zákaz – ochutnávají ovoce ze stromu poznání.
Tím ztrácejí nesmrtelnost a musí těžce a v potu tváře pracovat.

▪

Příběh Kaina a Ábela – synové Adama a Evy. Kain se věnoval zemědělským činnostem a jednou přinesl Bohu obětní dar ze
své úrody. Bůh však přijal pouze dary mladšího Ábela, který byl pastýřem ovcí. Kain proto ze žárlivosti Ábela zabil a satl se
tak prvním vrahem v dějinách lidstva. Stal se za trest celoživotním psancem a štvancem.

▪

Potopa světa a Noe – Noe je z Kainova rodu a ve chvíli, kdy se Bůh rozhodne zničit svět pro jeho špatnost, je se svým rodem
jediným, kdo si může zachránit život. Dle pokynů Hospodina postaví archu, díky níž se nezachrání jen Noe se svými blízkými,
ale rovněž zemská zvířena v párech od každého druhu.

▪

Stavba babylonské věže – když se lidé naučili pálit cihly, ve své pýše se rozhodli, že si ve svém městě postaví věž dosahující
až do nebes k samotnému Bohu. Bůh jejich počínání potrestal tím, že zmátl jejich jazyky, takže nikdo nerozuměl druhému.
Stavba tak nebyla dokončena a původně jednotné lidstvo se rozdělilo na množství jazykově rozdílných národů.

▪

Příběh Abrahama a Izáka – Abraham je zvláštní biblickou postavou, neboť je uznáván jak náboženstvím židovským a
křesťanským, tak nábožestvím muslimským. Právě Abrahamem začínají biblické dějiny Židů jakožto národa požívajícího
zvláštní ochrany Boha. Abraham nemohl mít se svou ženou Sárou dlouho děti, až se nakonec v pokročilém věku narodil Sáře
chlapec Izák. Dle smlouvy mezi Abrahamem a Bohem je na Izákovi provedena osmý den jeho života obřízka (právě od této
doby se začal provádět tento rituální akt u židovských a muslimských chlapců). Aby bůh vyzkoušel Abrahamovu oddanost,
nařídil mu, aby mu obětoval místo tradičního berana syna Izáka. Když se Buh přesvědčil o Abrahamově víře a poslušnosti, na
poslední chvíli zadržel Abrahamovu smrtící ruku.