Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

Jan Hus a český pravopis

Snad každá učebnice spojuje Husa s reformou českého

pravopisu. A přitom ani dnes není s jistotou dokázáno, že právě
Hus je autorem slavného díla De ortographia Bohemica (O českém
pravopise). Někteří jazykovědci dokonce tvrdí, že spis pochází až
z druhé poloviny 15. století. Důležitější než autorství je samotná
úprava. Protože latina neměla měkké souhlásky a dlouhé
samohlásky, vypomáhala si staročeština tzv. spřežením dvou
písmen (například č = cz, ř = rz, á = aa). Tyto spřežky byly v 15.
století výše zmíněným dílem nahrazeny tzv. nabodeníčky, tedy
diakritickými znaménky, které se postupem času proměnily v
čárku a v háček. Hovoříme tedy o tom, že pravopis spřežkový byl
vystřídán pravopisem diakritickým.

O církvi svaté, O trojiem lidu (1421 - 1424) - oba významné traktáty
vznikly v období prudkých bojů mezi táborskými stranami. Jsou v nich
rozvíjeny názory na soudobou společnost a na její rozdělení na ,,trojí lid".
Právě ono členění společnosti na stav duchovní, stav světských pánů a stav
robotní bylo základním pilířem feudálního systému. Chelčický toto členění
popírá, tvrdí, že nepochází od Boha, ale je dílem lidí. Za jediné kritérium lidí
považuje jejich mravnost - jedině mravní kvalita jednotlivce je
rozhodující pro to, kam bude zařazen ve společnosti. Právě toto
zpochybnění a vlastně i popření oficiálního učení o ,,trojím lidu" je
nejcennější myšlenkou Petra Chelčického.
Postila (polovina 40. let) - v tomto díle chtěl Chelčický podat ucelenější
obraz svého učení. Formou úvah o biblických textech čtených po dobu
jednoho roku zde uložil své nejzávažnější myšlenky a názory na církev,
na pozemský i posmrtný život, vyznal se tu ze svého vztahu k Bohu. Jsou
zde odsuzovány hromadění majetku, svatokupectví, násilím prováděné obřady a slepá víra ve vše, co řekne papež. Siet' viery pravé (okolo
1440) nejrozsáhlejší a myšlenkově nejpropracovanější dílo Petra Chelčického, v němž jsou soudobá společnost i církev podrobeny kritice.

Obsah knihy je zarámován do biblického příběhu lovu apoštola Petra na jezeře. Po neúspěšném lovu Petr znovu na příkaz Krista rozestře
sítě a tentokrát je ryb tolik, že trhají sítě. Tento lov musíme chápat symbolicky - ona síť je církev a pravá křesťanská víra a ryby, které síť trhají,
jsou lidé pohoršení, ze kterých se stávají kacíři. Nejvíce síť trhají papež a císař. Od dob, kdy síť víry potrhaly tyto dvě hrozné velryby, začala
křesťanská láska mezi lidmi vadnout a upadat. Kromě těchto dvou vtrhli do sítě víry další nežádoucí - mniši, faráři, atd.

Z knihy lze vyčíst nenávist k nespravedlivému rozdělení společnosti, kromě toho se zde Chelčický zabývá i smyslem státu a státní

moci. Velice cenná je druhá část knihy, kde vrhá Chelčický ostré světlo na celou soudobou společnost. Obrací se k jednotlivým
společenským složkám a kritizuje je.
další traktáty - O pokoře, O svědomí, o těle božím, O šelmě, O zlých kněžích atd. (kromě zde jmenovaných děl se zachovalo dalších
asi 50 drobných traktátů věnovaných teologickým otázkám).