Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Chelčický a ohlas v cizině - Chelčického myšlenky jsou
nesporně originální a například přesvědčení, že násilí nelze
přemoci násilím a že nikoliv zbraněmi, ale vírou má pravý
křesťan zápasit s nepřáteli, nalezlo ohlas i po mnoha
staletích. Důsledně rozvinutá idea neodporování zlu je sice
z našeho pohledu utopická, ale je ušlechtilá a noblesní.
Právě proto byl Chelčický váženou osobností v mnoha
zemích a například ruský spisovatel L. N. Tolstoj se k
Chelčickému hrdě hlásil. Je skutečně obdivuhodné, jak si
„venkovský" samouk, který nikdy nestudoval na
univerzitě, dokázal získat autoritu a vážnost. Vždyť si s
ním dopisovali a vedli polemiky věhlasní intelektuálové z
doby vlády Jiřího z Poděbrad (Jakoubek za Stříbra, Jan
Rokycana) a i přes rozdílnost názorů si tohoto přímého a
otevřeného člověka vážili.
RENESANCE V EVROPĚ
Renesance je epocha ve vývoji společenského, politického a kulturního života v Evropě - z hlediska časového zaujímá období
14. - 16. století, první příznaky lze vysledovat v Itálii již na konci 13. století. Právě Itálii vděčíme za zrod renesanční kultury. Na rozdíl od
jiných historických etap (například pozdějšího baroka) není renesance tak jednolitá a vyhraněná - můžeme zjednodušeně říci, že za
renesancí se skrývá bohatá a rozvětvená mozaika světonázorových a uměleckých proudů a tendenci, které ale mají jeden důležitý společný
rys: ostře a důrazně se postavily proti středověku obecně, proti svázanosti člověka středověkými ideologiemi a církevními dogmaty. Jednalo
se tedy o obrácení zájmu od Boha k člověku samému.
historické souvislosti renesance
Renesance tedy vznikla na přelomu 13. - 14. století v bohatých městech severní Itálie (Florencie, Benátky) a šířila se dále zejména
do Anglie, Španělska, Německa, Francie a střední Evropy.
Města mohla být bohatá jenom díky vzkvétajícímu obchodu - právě bohaté měšťanstvo se stalo největší společenskou silou nově
nastupujícího období. A tak se v italské společnosti stala odrazovým můstkem renesance skupina movitých obchodníků a bankéřů z
Florencie (například Mediceové a Strozziové). Ti se stali mecenáši umělcům, oni podporovali studium řecké a římské minulosti.
Renesance je podmíněna mnohými přírodními i astronomickými objevy (Mikuláš Koperník, Galileo Galilei, Giordano Bruno).
Heliocentrismus a názory o nekonečnosti vesmíru zákonitě otřásly autoritou církve.
Lze obecně konstatovat, že důvěra ve vědecké zkoumáni a v lidský rozum posílily sebevědomí člověka a on najednou začal
zjišťovat, že mnohé skutečnosti, dosud hlásané církví, nejsou tak neochvějné. S tím souvisí i slavné zámořské plavby a geografické
objevy (stačí připomenout objeveni Ameriky roku 1492).
Objev knihtisku německým vynálezcem a tiskařem Johannem Gutenbergem (asi 1400 - 1468) - poznatky bylo možno najednou