VYNÁLEZ KNIHTISKU

Významným centrem knihtisku se rychle stává Itálie. Především Benátky a Řím ovlivňují podobu tištěné knihy. Z této země se rozšířil titulní list, stránkování, tisk not i kapesních knih. Je příznačné, že první kniha vydaná v Itálii byla vytištěna antikvou – písmem tolik prosazovaným právě italskými humanisty. Prvními tiskaři působícími v Itálii byli Sweynheym a Pannartz, kteří pracovali od roku 1465 v benediktinském klášteře nedaleko Říma. Roku 1467 se přemístili do sídelního místa svaté stolice, kde pro papežskou kurii tiskli především formuláře, dekrety a samozřejmě liturgické knihy, ale i klasické latinské autory. Jejich největším konkurentem byl Ulrich Han.V letech 1467-78 vydal Římě přes 80 tisků. K nejvýznamnějším italským tiskařům však patří již zmíněný Jenson a především Aldus Manutius, jimž se v kvalitě nikdo nemohl rovnat. Manutius tiskl v Benátkách od roku 1484 do roku 1515. Byla to právě jeho dílna, udávající nejenom pro Benátky a Itálii měřítka kvality typografické dokonalosti, takže jeho práce ovlivnila na dlouhou dobu mnoho tiskařů.

Francie soustřeďuje knihtisk převážně do Paříže a Lyonu, a to s mírným zpožděním oproti Itálii až od roku 1470, kdy do hlavního města přišel Němec Ulrich Gering na výzvu profesorů, rektora a knihovníka Sorbonny. Ti na jeho práci také dohlíželi a vytvářeli ediční politiku. Lze hovořit o jakémsi zárodku tiskárny řízené kolektivní autoritou, i když pohnutky byly spíše cenzurního charakteru. Kolektivní tiskárna se mohla objevit především proto, že Francie, na rozdíl od ostatních zemí, byla celistvým královstvím s propracovaným státním dozorem. Poněkud pozdní nástup knihtisku si Francie vynahradila v 16. století, kdy se stává evropskou knižní velmocí. Ve Španělsku byli všichni první tiskaři Němci, kteří se ale přizpůsobili tamním poměrům, především přijali pro své tisky typy písma z místních rukopisných vzorů.

Portugalsko je spojeno se jménem Valentim Fernandez de Moravia, jehož přídomek napovídá o jeho původu. Tento pravděpodobně moravský Němec založil první křesťanskou tiskárnu v Lisabonu. Ještě před ním začal v této oblasti podnikat v letech 1489-92 rabín Eliesera, který tiskl texty v hebrejštině. Poněkud odlišným vývojem od předešlých zemí prošla Anglie, kde stál u začátků knihtisku domácí tiskař - autor a překladatel William Caxton. Nejdříve působil jako obchodník, později se živil jako překladatel v Bruggách. V Kolíně nad Rýnem se naučil knihtisku a roku 1476 se vrátil do Anglie, konkrétně do Westminsteru. Tam založil tiskárnu, která nejen díky svému umístění požívala značné přízně a podpory anglických králů z rodu Yorků i Tudorů. Kromě náboženské literatury vydával i víceméně současné anglické autory, z nichž nejvýznamnější je Geoffrey Chaucer a jeho Canterburské povídky.