Demokratický proud

Čapek chtěl, aby tato díla se závažnými problémy byla přístupná všem, proto vědomě, záměrně potlačuje psychologičnost, posiluje dějovost, napínavost, zábavnost, využívá formálních postupů tzv. pokleslých literárních žánrů, zejména detektivní, dobrodružné prvky.

R.U.R. (1920) - čít 3 str 179 – drama, získalo Čapkovi mezinárodní věhlas. Spousta závažných myšlenek: Překotná snaha vymyslet převratný vynález, který by zcela proměnil život a odstranil bídu i těžkou dřinu, nakonec povede ke katastrofě. Čapek zpochybňuje to, že by osvobození od práce bylo pro lidi blahodárné, že by se mohli věnovat jen svému zdokonalování, naznačuje, že by to mohlo být spíš naopak. Zahálka vede spíš k úpadku. Roboti, kteří se právě tou prací rozvíjejí, cítí se důležitější a dokonalejší než lidé, se vzbouří, nechtějí si nechat vládnout od lidí, kteří nepracují. Roboti – jednak symbolem odlidštění, zmechanizování, jednak symbolem zmanipulovatelného, nemyslícího, ničícího davu. Slovo robot vymyslel Josef Čapek, stalo se mezinárodním slovem. Hra končí vyhubením téměř celého lidstva, ale v závěru se objeví záblesk naděje, nového života (paralela s motivem Adama a Evy - naznačuje, že vývoj začíná zase od úplného začátku, od toho nejzákladnějšího, tj. od citu, také se tím naznačuje, že přebujelá technická civilizace to základní v člověku ubíjí).

Továrna na Absolutno (1922) – román, ale netradiční, volné spojení víceméně samostatných výjevů. Český vynálezce objeví způsob, jak rozložit hmotu a uvolnit obrovské množství energie. Tento epochální vynález způsobí nezvládnutelnou nadprodukci a má také vedlejší efekt. Každý, kdo se přiblíží ke karburátoru (tak je nazván v podstatě atomový reaktor), je zasažen neviditelným zářením, které ho mění ve světce toužícího konat dobré skutky a hlásat nový způsob života – přitom ovšem jedině tu svou představu považuje za správnou. Nápad vykreslit obchodníky, bankéře či politiky, kteří se chovají jako světci, vytvořil příležitost k řadě satirických scén. Příběh o lidech, kteří uvěřili, že našli jedinou platnou pravdu, končí katastrofou. Vnucování vlastní pravdy jiným vede ke konfliktům, jež vyvrcholí válkou, v níž se lidstvo téměř vyhladí. Román byl i aktuálně zaměřen. Čapek patřil k nejaktivnějším odpůrcům vzmáhajícího se komunistického hnutí a jeho ideologie.

Věc Makropulos (1922) – drama (Janáček-opera); odmítá myšlenku prodloužení života; herečce Elině Makropulové recept na nesmrtelnost nepřinesl radost ani štěstí, naopak, vzal jí schopnost tvořivého života. Je životem unavená, neschopná radovat se, těšit se na něco, zůstala jí jen závist; lidem kolem sebe bezděčně působí zlo – tj. jde i o etický problém a opět motiv odlidštění, je citově vyprahlá, odumřelá. Elina nakonec už další prodloužení života nechce, dá recept mladé dívce a ta ho spálí.