Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Demokratický proud

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (304 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Krakatit (1924) – Na první pohled je Krakatit utopickým, resp. antiutopickým varovným románem (podobně jako předchozí Továrna na Absolutno, pracuje s obdobnými motivy). V románu se však vyskytují ještě další neméně důležité roviny (vrstvy), zejména rovina psychologicko-erotická, tím dílo nabývá podoby mnohovrstevnaté prózy s existenciálními prvky. Zároveň je to jedno z Čapkových nejosobnějších děl. Promítá se do něj autorova osobní vnitřní krize, týkající se jak jeho tvůrčí práce, tak jeho intimního citového života. Zřejmě proto má román od začátku dvě dějové roviny; jednu o fantastickém vynálezu a jeho osudu a druhou o hledačské cestě muže za láskou.

První epická rovina – antiutopická

Opět jde o epochální vynález, tentokrát ničivé třaskaviny s podivným názvem krakatit, jejíž použití by mělo pro lidstvo nedozírné následky. Její princip se nápadně podobá principu atomové bomby (rozbití atomu a uvolnění atomové energie). O samotném vědeckém objevu se však v románu mnoho nemluví, jen v několika monolozích inženýr Prokop horečně a takřka básnicky hovoří o strašné energii ukryté ve hmotě a schopné z ní na pokyn člověka vystoupit; román nám nedá příliš nahlédnout do Prokopovy laboratoře a v závěru Prokop dokonce zapomene tajemství svého objevu. Významnější je otázka jeho využití nebo zneužití a otázka odpovědnosti vědce za důsledky zneužití jeho vynálezu (naléhavost problému dokládá např. i Dürrenmattovo drama Fyzikové). Inženýr Prokop vyrobil třaskavinu krakatit s těžko představitelnou výbušnou silou, schopnou zničit svět. Recept je mu ukraden, různé vlivné skupiny se jej snaží zneužít. Děj je hnán vpřed tajemstvím krádeže a hrdinovou snahou zabránit hrozící katastrofě. V první fázi sobecký a nezodpovědný Tomeš si chce krádeží opatřit potřebné peníze; v druhé hodlá jakási mocenská elita využít vynálezu jako válečné zbraně na cestě ke světovládě; ve třetí fázi anarchistická touha vnutit násilím světu novou vlastní představu hrozí užít krakatitu k destrukci světa. Je to vzrušující honička za „báječným“ vynálezem, který může zničit svět a dává tomu, kdo jej vlastní téměř neomezenou moc. Ale je tu ještě něco víc. Je tu předložen naléhavý problém celého lidstva, zda využije svých tvořivých a vynalézavých schopností ke svému prospěchu nebo ne. V této rovině je uložena myšlenka, že snaha a schopnost člověka uplatnit svou tvůrčí sílu může, aniž chtěla, přivodit zkázu lidstva. Zejména tehdy, když člověk touží po velkém činu, když chce překročit lidské dimenze člověka (tj. chce vytvořit něco nadlidského, titánského).

Druhá epická rovina – emocionální a erotická

Ústředním motivem, který také zabírá v románu nejvíce prostoru, není osud vynálezu, ale láska a erotika v různých podobách. Tento intimní, niterný motiv je přímo dějotvorný a prochází celým románem. Vždyť Prokop se vydá na svou dobrodružnou cestu inspirován zjevem neznámé krásné a trpící ženy. Tři další podoby ženy a lásky (3 je číslo pohádkové) jsou zároveň třemi kapitolami Prokopovy hledačské pouti. Anči – láska čistá, spontánní, prostá, dobrá, tíhnoucí ke klidu a stálosti. Prokop je jí okouzlen, ale nemůže se jí vázat, vytrhuje se a letí dál. Wille, princezna se jménem, které v němčině znamená „vůle“ – to je láska rafinovaná, démonická, kolísající na hranici dobra a zla, sobectví a obětavosti. Prokopa svým magnetismem málem připoutá a odvrátí od cesty, ale on se i jí vytrhne a pokračuje v cestě (třebaže vnitřně popálen). Neznámá krasavice z anarchistické skupiny – to je láska hříšná i kajícná, svůdná i politováníhodná. Ani ona Prokopa nespoutá. A posléze ani stařečkova myška nenajde Prokopovi obraz té pravé. To může mít symbolický význam: láska, a tedy také touha po štěstí, kráse, erotice, zůstává jen touhou. Prokop jde za neznámou, tajemně krásnou a nešťastnou ženou, za neznámou, okouzlující, ale nedosažitelnou láskou, která bere na sebe různé podoby žen slibující různé druhy lásky a štěstí. Také tato románová cesta hrdinova má své zakončení: v tom, že nikdy nekončí. Láska zůstává tužbou, vysněným cílem.

Témata, do kterých materiál patří