Generace 90. let 19. století v české literatuře - Česká moderna a buřiči

Tělo, Past – další romány

Žasnoucí voják – povídky, o nesmyslnosti války, tragédie obyčejných vojáků.

Měsíc nad řekou - čít 3 s.24 - lyrické impresionistické drama; sjezd abiturientů (bývalých maturantů, absolventů) gymnázia v městečku, starší generace - zmoudřelí životem, vyrovnaní, ale už bez snů (z mládí) v kontrastu s mladší generací plnou ideálů, snů, nadšení – tu představují jejich děti Slávka a Vilík, starší Slávka (27) ale už také nedokáže být spontánní, dát volný průchod svým citům, touhám, má pocit, že je pro ni už pozdě na to, aby prožívala nespoutanou romantickou lásku, odmítá Vilíka; zamyšlení nad ztracenými iluzemi z mládí, střet starého a nového světa vyznívá nostalgicky, autor jako vždy na straně mladých. Také zfilmováno – 1953, V. Krška, hl. role D. Medřická.

Léto - lyrické impresionistické drama, prostředí venkovské fary, přijíždějí hosté - dospělí (intelektuálové) jsou citově vyprahlí, povrchní, oproti tomu vítězí spontánnost a upřímná láska mladých.

Stanislav Kostka Neumann (1875-1947)

- prošel vývojem od anarchismu, symbolismu, dekadence (koncem 19. stol.) přes civilismus, vitalismus (poč. 20. stol. až konec války) až k proletářské poezii (po 1. světové válce) a socialistickému realismu (od 30. let)

- bouřlivák, který provokoval svými verši i životem, kontroverzní osobnost, organizátor literárního života, radikální publicista, oplýval nezdolnou aktivitou, angažovaností a polemickým zápalem. V 5 letech mu zemřel otec a matka a tety vzpurného chlapce zřejmě nedokázaly zkrotit, v procesu s Omladinou (1894 skupiny radikální mládeže falešně obviněny z tajného spolčování proti monarchii) byl odsouzen do vězení, tam napsal svoji první sbírku s ironickým názvem Nemesis bonorum custos (Spravedlnost, ochránkyně dobrých), působil v anarchistickém hnutí, založil anarchistický časopis Nový kult, zdědil po tetičkách olšanskou vilu – zde večírky, bouřlivá setkání, diskuse spisovatelů inklinujících k anarchismu (Gellner, Toman, Šrámek, Majerová aj.); 1905 se přestěhoval na Moravu, nejdříve do Brna, pak do Bílovic nad Svitavou, v krásné přírodě se vyléčil z anarchismu a prožil plodné tvůrčí období. Od počátku 20. let se z něj stal komunistický aktivista a „třídní“ postoj k umění nadále poznamenával většinu jeho tvorby. Bohužel takto je asi znám víc než jako dobrý básník.

- 1. období: Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi, Sen zástupu zoufajících – čít 3 s.30 – sbírka představuje vrchol buřičství, anarchismu; vize lidových zástupů, které očistí život „ohnivým křtem“

- 2. období: období moravské, jeho nejlepší tvorba

Kniha lesů, vod a strání – čít 3 s.31 - jedna z nejkrásnějších sbírek české přírodní lyriky, má trvalou hodnotu; je to poezie citová i intelektuální, okouzlení přírodou, i její moudrostí, milostný podtext, nachází stejné principy v přírodě i lidském životě (vznik a zánik, rozpory a harmonie), a snad i proto jsou zde přírodní parafráze modliteb Otčenáš a Zdrávas, užívá mnoho forem – píseň, sonet, hymnus; jednoduché i složité