Národní obrození

Spory o RKZ, o jejich původ – Pravost obhajovali Jungmann, Palacký, Šafařík aj. – viděli v nich doklad starobylosti české kultury a potřebný argument v zápase o svébytnost národa. Dobrovský u RZ poznal falzifikaci okamžitě (jazykové chyby). Spory až do konce 19. stol.

Matěj Milota Zdirad Polák – nejlepší český básník před Máchou, Vznešenost přírody – první velká česká reflexívní básnická skladba, barvitě popisuje a oslavuje přírodu, motiv poutníka, četné neologismy, častým užíváním víceslabičných slov odstranil stereotypnost.

Jan Kollár – básník, zarytý panslavista, nekritické nadšení pro vše slovanské a bezmezná víra ve výsostné poslání Slovanů poznamenaly jeho literární dílo víc než umělecké tvůrčí nadání. Ani jazyk není příliš kultivovaný (i nespisovný, slovakismy). (Pocházel ze Slovenska, slovenštinu považoval za dialekt češtiny.) Jeho poezie je dnes zajímavá spíše jako doklad, svědectví o pocitu národní méněcennosti a o nacionalistickém smýšlení některých obrozenců: Slávy dcera – zahrnuje Předzpěv a 3-5 zpěvů, Předzpěv – patetická elegie (žalozpěv) nad osudem Polabských Slovanů, kteří podlehli v boji Němcům (pyšným, krutým), naděje opírá o sílu Ruska (dubisko), vyzývá k úsilí o lepší budoucnost Slovanů; psáno časomírou. Zpěvy – soubory znělek (sonetů), jednotícím motivem pouť básníka slovanskými zeměmi, provází ho dcera bohyně Slávy Mína, nová ochránkyně, kterou Slované dostali od bohů za utrpěná příkoří; postava Míny je zároveň idealizovanou milenkou básníka i symbolem budoucnosti Slovanstva, cit milostný a vlastenecký splývá.

František Ladislav Čelakovský – básník, etnograf, sběratel, překladatel (z něm., angl. a slovan. jazyků), profesor slavistiky; všechny tyto jeho činnosti spojuje zájem o slovanskou lidovou slovesnost, výsledkem jsou díla: rozsáhlé soubory Slovanské národní písně a Mudrosloví národu slovanského ve příslovích (15000 přísloví a pořekadel); básnicky se realizoval v tzv. ohlasové poezii (pěstuje se v té době i jinde v Evropě, ovlivněno preromantismem) = umělá poezie využívající námětů, postupů a prostředků lidové slovesnosti, vzbuzuje dojem skutečné lidové poezie, snažil se, aby vyjadřovala myšlení a cítění lidu, ne jeho osobní; zamýšlel vytvořit ohlasovou poezii všech slovanských národů, napsal však jen: Ohlas písní ruských – inspirovaný ruskými bylinami, převažují hrdinské epické básně o bohatýrech; Ohlas písní českých – převažuje drobná lyrika, milostná, žertovná, satirická (některé písně zpětně zlidověly, např. Pocestný), z epiky je nejslavnější balada Toman a lesní panna – o síle vášnivé lásky a tajemných přírodních sil, o jejich tragickém střetnutí, výrazné přírodní scény, dějový spád, napětí, nejdramat. místa – dialog