Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Počátky realismu v české literatuře

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (143 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Povídky

Babička (1855 - vzniká v době největšího tvůrčího vzepětí, když jí bylo nejhůř, po smrti syna Hynka) - rozsáhlá rámcová povídka s podtitulem Obrazy z venkovského života, je napsána jakousi metodou obrazů spojených ústřední postavou babičky; děj nemá souvislou linii, rámec jednotlivých obrazů tvoří líčení posledních let života babičky na Starém bělidle, kde se v rodině své dcery stará o vnoučata (Barunka, Adélka, Jan, Vilímek), básnická vzpomínka na dětství a v jistém směru i konfrontace života prostých lidí a panské společnosti na zámku.

- Realistické rysy – zachycení dvou společenských prostředí, hlavně zobrazení venkovského života – zvyky, obyčeje – téměř jako národopisná studie.

- Romantické rysy - únik do vzpomínek a do svých představ, idealizuje vztahy mezi lidmi (konflikty řeší láskou a pochopením) i samotné postavy (např. kněžnu, ale i babičku), harmonický život prostých lidí, jejich soulad s přírodou; romanticky laděný je baladický příběh Viktorky.

Kompozice – přesně promyšlená: 3 vstupní kapitoly (babiččin příjezd, pracovní den, dějiště - Staré bělidlo); 4.-7. kapitola (trio návštěv: mlýn, myslivna, zámek; dovídáme se o babiččině minulosti); 8.-13. kapitola (průběh roku na vsi od léta do jara, rok je dělen významnými svátky a událostmi – procesí, pouť, dušičky, masopust aj.; popis přírodního dění v ročních obdobích i líčení příběhů ze života); 14.-18. kapitola (cyklus roku se opakuje, v lidských osudech /Kristla, Hortenzie/ náhlé komplikace, ale rychle se rozuzlují).

Babička je prostá venkovská žena, ideál moudrosti a harmonie. studnice lidové moudrosti, nositelka lidových tradic a zvyků, člověk, který umí poradit a je ochráncem lásky a dobroty. Její rada, úsudek a chování si podmaňují okolí i kněžnu. Žije v souladu s lidmi i s přírodou.

Další povídky - odrážejí se v nich typické rysy českého venkova, rázovité postavy, objevují se zde společenské otázky doby. Podle zaměření lze rozdělit na dva okruhy:

1. - povídky nazývané „hledání dobrého člověka“ - jednoduchý příběh, děj kolem jedné postavy (zejména ženské), zdůrazňuje charakteristické mravní vlastnosti českého venkovského člověka, např. - Baruška, Karla, Divá Bára, Dobrý člověk, Pan učitel

2. - rozsáhlejší, zachycují složitější vztahy v určitém prostředí, upozorňují na nespravedlivé uspořádání společnosti, jsou realističtější, ale nakonec přecházejí od kritického pohledu ke shovívavosti, rozpory řešeny smírně, idealizace opět převáží nad realistickým pohledem, např.

V zámku a v podzámčí - začíná kriticky přechází v idealizované zakončení, vše je v kontrastu, už i název, sledujeme přepychový, zahálčivý a kořistnický způsob života zbohatlíků -manželů Skočdopolových, kteří si koupili zámek i se šlechtickým titulem. Na straně druhé v podzámčí bída, chudoba, umírají tu malé děti. Mimo to je zde postava lékaře, dobrý člověk, zná i zámek i podzámčí. Vypukne epidemie cholery, postihne chudé a nakonec onemocní i paní na zámku, změní se, uzdraví se, stává se z ní „lidumilka,“ pomáhá chudým.

Témata, do kterých materiál patří