Počátky realismu v české literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vstupní motto naznačuje, že podstatným inspiračním zdrojem jsou lidové představy, tradice a zvyky. Typickým znakem je volné zacházení s žánry a využití kontrastních prvků: mísí tragiku s komikou, slavnostní patos s ironickou banalitou. Dělá to záměrně, neboť i v životě to tak bývá, smutné a radostné se prolíná.
Romance o Karlu IV. - jamb (čtyřstopý a pětistopý), tón oslavný, vlastenecký, vztah k české zemi (často ve sbírce), ale i humorný, rozverný, rozmarný, jemná lehká ironie, úsměvnost, laskavá shovívavost. Jeho obraz Karla IV. pak zřejmě inspiroval Vrchlického (Noc na Karlštejně) - zlidštěn, zobrazen z lidské stránky, jako obyčejný člověk, s každodenními radostmi a starostmi. Rozhovor Karla IV. s Buškem z Vilhartic při popíjení českého vína vyústí v „odhalení tajemství“ české národní povahy: český lid se zpočátku zdá nepřístupný, vzdorný, nevděčný, svéhlavý, lze si jej oblíbit až po delším soužití s ním (jako to víno, zprvu se mu zdálo trpké, pak mu zachutnalo; paralela a porovnání), pod tvrdou, drsnou slupkou je skryta osobitá krása, bohatý vnitřní svět. Karel moudře chápe „jaká země – taký lid“ (4.strofa) i to, že „zkoumat třeba“ (7.strofa), a dost možná i to, že cokoliv, co vyžaduje čas, úsilí, překonávání těžkostí, než tomu člověk přijde na chuť, než to přinese užitek a radost (ať je to země, lidé či víno), je vlastně dobré. Nebo to tak cítí alespoň Neruda a v Karlovi to promítl.
Balada pašijová: (pašije – velikonoční zpěvy, v nichž se líčí utrpení Ježíše Krista) Rozhovor Hospodina se Satanem, kterému nestačí, že Bůh pro spasení lidstva obětoval svého syna. Satan žádá i Kristovo utrpení na kříži, nevděk, zradu i pochybnosti samotného Krista, a dokonce oběť nejvyšší – mateřské utrpení: pod křížem stůj matka, by syn viděl, jak to její srdce hořem puká!
Balada horská: Dítě se ptá babičky na léky, které by pomohly těžce raněnému. Natrhá léčivé byliny a potírá jimi sochu Krista před kostelem. Rány zmizely. (o čarovné síle dětské víry)
Balada česká: rytíř Paleček, známý šprýmař, vysloví před Vesnou své přání, aby po smrti vždy na jaře na 8 dní ožil. „Proto“ radostné ovzduší v českém národě je vzácné, trvá vždy jen krátce – je to vtipná, jemně ironická pointa.
Romance o Černém jezeře: Hluboká, temná a smutná voda Černého jezera symbolizuje hoře národa. Představy o ukrytých tajemstvích vtahují člověka do svého kruhu (…tam musí něco být – a mne to táhne dolů…)
Romance o jaře 1848: časová patetická lyrická báseň prostoupená hesly, bojovně politický tón (Čas oponou trhnul – a změněn svět!)
Romance helgolandská: inspirace v pochmurných baladách německého romantismu. Příběh muže, který svou chamtivostí bezděky způsobil smrt nastávajícího zetě. Nejprve světlem lampy v noci za bouře přiláká ke skalám koráb, ten se o ně roztříští. Z vraku chce loupeží získat věno pro dceru, avšak z lodi slyší hlas, někdo v ní je ještě naživu a slibuje za záchranu polovinu celého nákladu lodi (zboží, zlato). Muž chce ale získat všechno, proto ho nezachrání, nechá ho zemřít, čeká do rána, ráno zjistí, že mrtvý je ten, kdo měl být jeho zetěm.