Počátky realismu v české literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Balada stará – stará!: Oklamaná mladá žena s právě narozenou dcerkou skočí do mlýnského náhonu (aby mladý mlynář věděl, kdo ho před soud boží volá!).
V těchto 2 výše uvedených básních baladický motiv viny a trestu, ale má netradiční podobu.
Balada zimní: Čaroděj vzkřísil 3 zloděje, proměnil je ve straky a poslal pro peřiny, chleba a víno. Když přinesli svůj lup, zem se zachvěla a ráno na šibenici viseli všichni čtyři.
Balada tříkrálová: Tři králové se klaní Kristovi, ale on jim předpoví, že budou patřit k jeho katanům.
Romance štědrovečerní: Petrovi se zdá sen, jeho obsah odráží podobu lidových betlémů, má rysy českého lidového prostředí, úsměvné pojetí, zejména když polibek nejkrásnější dívky Anduličky malému Ježíškovi vyvolá v Petrovi pohoršení a žárlivost.
Balada rajská: svatá Alžběta, patronka věrných žen, si stěžuje Marii, že nemá ani jednu duši (lehká ironie, spojení vážného s rozmarným)
Balada májová: rouhavě humorné, hravé, žertovné, s ironií líčí, jak si nevěsta vybírá ženicha. Dívka se modlí k svaté Petronile, aby jí dala ženicha. Petronila jí odpoví, že už zbyl jen chudý, vychrtlý, zrzavý synek hajného. Dívka chce alespoň toho.
Balada o polce: tanečně bujará (polka jede, polka jede), personifikace českého tance, finský motiv, ale evokuje prostředí českého venkova
Balada o svatbě v Kanaán: popisuje veselou, velkolepě vystrojenou vesnickou svatbu, při níž Ježíš proměnil vodu ve víno. V závěru je vyslovena předtucha mateřských útrap.
Balada dětská: Rozhovor nemocného dítěte se Smrtkou, možná si ji dítě jen představuje, když matka na chvíli zdřímla, možná je to předtucha, Smrtka, sama také dítě, chce dítěti pomoci, má ho odvést do nebe. Báseň připomíná Goethova Krále duchů, méně i Erbenovu Polednici; vznikla po úmrtí dvouměsíční dcerky Nerudova přítele, básníka A. Heyduka, byl jí kmotrem.
Romance italská: báseň o popravě italského republikánského mnicha má politický podtext. Objevuje se v ní symbol červeného praporu.
Balada o duši Karla Borovského: psáno formou lidové legendy o 3 duších, které se domáhají vstupu do nebe. Havlíčkově duši pomůže do nebe epigram, v němž žádá Jana Nepomuckého o přímluvu za Čechy, aby jim jazyk neshnil v hrobě. V básni je skryta výzva k větší politické aktivitě národa.
Prosté motivy (1883) - subjektivní lyrika - intimní, ale nesentimentální zpověď stárnoucího básníka, verše vyslovují osamělost, posléze naději milostného štěstí, rezignaci a nakonec životní usmíření; rozděleno do 4 oddílů podle ročních období, každé z nich koresponduje s nějakým životním pocitem či stavem člověka, např. Jarní – dodává energii, radost, všechno je v rozpuku, probouzí se city, Letní - zralost, plnost života, čas vášně a erotiky, splynutí s přírodou, Podzimní – melancholie, mlhavý, zasmušilý podzim oživuje jeho skepsi, je vystřízlivěním z krásných snů, Zimní – umírání, moudré smíření, očekává smrt.