Realismus ve světové literatuře

Život: Neradostné dětství, rodina byla ve vězení pro dlužníky, od 11 se o sebe musel postarat sám. Poznal, jak bývá zápas o holou existenci krutý, proto v jeho dílech často osudy nešťastných dětí bez rodiny, domova, které se musejí potýkat s nepřízní osudu, mnohdy autobiografické rysy.

Kronika Pickwickova klubu čít 2 s.60 – jedno ze základních děl světové humoristické prózy, Dickensův první úspěch, původně humoristický seriál v časopise na objednávku, přineslo mu to slávu i finanční zajištění. V knize jsou volně řazeny dobrodružné příběhy z cest 4 členů Pickwickova klubu na venkov za účelem lépe poznat život. Výprava se zvrhne v sérii většinou katastrofických příhod, upadají do nesnází, neboť nejsou schopni obstát v běžných situacích (jsou velmi nepraktičtí, opravdu moc neznají všední život). Přitom podán na jedné straně úsměvný, idylický obraz staré dobré Anglie, na druhé straně kritika veřejných institucí (chudobince, vězení pro dlužníky) a sociálních poměrů (bída na londýnském předměstí, práce dětí ve fabrikách); osten kritiky však otupuje laskavým humorem a vše dobře skončí. Původně komické figurky se mění v charakterní postavy, zejména pan Pickwick – nedorozumění s domácí, než by zaplatil vyděračské advokátní kanceláři, nechá se zavřít do vězení pro dlužníky, pak návrat, zmoudření, klub se rozchází. Důležitá je postava sluhy Sama Wellera; právě když se objevil v dalších dílech původního seriálu, dostavil se obrovský úspěch u čtenářů; zaujal asi hlavně tím, že vše komentuje, dokládá nějakou historkou, příkladem ze života, avšak oproti běžnému očekávanému způsobu, že se odvoláváme na nějakou autoritu, něco uznávaného (např. už Bible, staří Řekové, významná osobnost říká…), zde jako by postaveno na hlavu, neboť se odvolává na někoho úplně bezvýznamného, neznámého, popř. i pochybnou existenci s odpovídajícími zkušenostmi a postoji - a to působí komicky. Průpovídky podobného rázu má později Haškův Švejk – ten taky argumentuje historkami ze života pochybných existencí (zlodějíčka apod.). Vztah sluhy a pana Pickwicka – obdobný jako u Cervantese (Sancho Panza + Don Quijote). Typy postav rozlišeny také jazykem, komické je střídání vznešené mluvy členů klubu a jadrného lidového jazyka Sama Wellera.

Oliver Twist čít 2 s.61 - nejslavnější z románů se sociálním kritickým podtextem (zobrazení bídy má kritické vyznění) a autobiografickými rysy; Příběh chlapce vychovaného v sirotčinci. Všude kolem něj bezcitné prostředí, musí snášet bezpráví, krutost, hlad. Proti své vůli se dostává do zločineckého podsvětí. Prochází mnoha dramatickými zápletkami, než dospěje ke šťastnému konci. Silnou dávku sentimentality kompenzuje ironické zabarvení autorova podání.