Realismus ve světové literatuře

Ruská literatura proto má (oproti západoevropské):

- větší filozofickou hloubku, existenciální podtext (řeší existenciální problémy, je víc hloubavá)

- hlubší, pronikavější analýzu i kritiku člověka i společnosti

- celkově má větší uměleckou sílu, působivost, naléhavost (silně působí, je naléhavá)

- tematika – hlavně samoděržaví, nevolnictví, společenské konflikty; způsob zachycení – často odvážně kritický a satirický; postavy často rozporuplné, hlubší psychologická analýza

- žánry – rozsáhlé romány (i epopeje), psychologický román, komedie, povídky, lyrické drama

Nikolaj Vasiljevič GOGOL (1809 – 1852)

Byl především velký satirik, ať už jako dramatik či prozaik; ve vrcholných dílech satira tak ostrá a účinná, měla takový ohlas, že se sám autor dosahu svého díla zalekl.

Podává obraz mravního úpadku Ruska – společnost deformovaná byrokratismem a peněžní morálkou, duchovní hodnoty zatlačeny do pozadí; vysmívá se úplatným úředníkům, příživnickým statkářům, nadutým pánům a hlupákům vůbec.

Život: Z rodiny drobného ukrajinského statkáře; v Petrohradě krátce profesorem historie na univerzitě, první literární úspěchy, přátelství s Puškinem, jeho smrt jím otřásla, opouští Rusko, žije v západní Evropě, nejvíce v Římě, duševní deprese, více se přimyká k Bohu (pravoslaví), klid ale nenachází, zatracuje a ničí (pálí) své dílo, umírá v těžké krizi (napůl šílený).

- první díla – povídky - ještě romantické prvky:

Mirgorod – soubor 4 povídek o životě na Ukrajině, tj. o životě na venkově; svérázné postavičky, statkáři, folklór, zvyky; nejznámější je povídka Taras Bulba – z historie, o ukrajinských kozácích a jejich bojích s Poláky

Petrohradské povídky (1842) – i zde svérázné postavičky, tentokrát z velkoměsta, v některých povídkách fantastické prvky, např. nejznámější z nich - povídka Podobizna – mladý malíř Šimon namaluje zlou pověstí opředeného lichváře Chazaje, tento asijský muž (i jeho obraz) má uhrančivé, zvláštní oči; už při malování na Šimona působí svou uhrančivou mocí, nakonec šílený hrůzou spáchá sebevraždu, je prvním, komu obraz přinesl neštěstí. Pověst nelhala. Chazaj je ztělesněné zlo a v podobizně bude žít dál. Obraz putuje od člověka k člověku a ničí je. Dalšímu nadanému, ale neznámému chudému malíři přináší nejprve „štěstí“ v podobě peněz a slávy, ale i jemu nakonec šílenství a smrt. Když je rozhodnuto, že podobizna musí být zničena, najednou není k nalezení.

- vrcholná díla - realistická, satirická:

Revizor (1836) čít 2 s. 62 - satirická až groteskní komedie, dodnes živá, častokrát zpracována; anekdotický příběh o domnělém revizorovi, zkažené morálce, úplatkářství, lidské hlouposti a nešvarech prohnilé ruské byrokracie. Námět údajně pochází od Puškina, kterého při jeho cestách jednou opravdu považovali za revizora.