Ošetřovatelská péče o nemocné s onemocněním cév dolních končetin

Maturitní otázka č. 4

Ošetřovatelská péče o nemocné s onemocněním cév dolních končetin

Onemocnění žil dolních končetin:

1.anatomie systému:

Cévy jsou trubicovité orgány, rozvádějící krev do celého těla

Žilní systém umožňuje návrat odkysličené krve z tkání do srdce a plic

Odvod se děje:

• Povrchovými žilami (10%) – z kůže a podkoží

• Hlubokými žilami (90%) – z povrchových žil

Mezi povrchovým a žilním řečištěm jsou spojky – perforátory, pomocí kterých odtéká z povrchového do žilního systému

Cévy dělíme na: tepny, žíly, vlásečnice

Tepny (artérie) — cévy vedoucí krev od srdce

Stěna tepen je tvořena

• vnitřní vrstvou – ENDOTELEM (tunica intima), který zajišťuje hladký a nesmáčivý povrch cév,

• střední vrstva je hladká svalovina (tunica media), která umožňuje změnu průsvitu cévy

  vnější obal cév je vazivový (tunica externa) – probíhají zde nervy

Tepny mají silnou svalovou vrstvu největší tepnou je aorta, které vystupuje z levé srdeční komory

Tepenný systém – a.iliaca comunis, a. iliaca externa, interna, a. femoralis, a. poplitea, a. tibialis, a. dorzalis

Žíly (vény) — cévy vedoucí krev do srdce

• Stavba stěny je stejná jako u tepny.

• Stěna tepen je však mnohem silnější, protože vedou krev
  vypuzenou srdcem, která má vyšší tlak.

• žíly na nohou a rukou obsahuji chlopně, aby se krev nevracela zpátky a také aby netekla zpět
  do povrchového žilního systému

• povrchový žilní systém sbírá krev z podkoží a odvádí ji do hlubokého žilního systému.
  Pokud se krev vrací zpět do povrchového žilního systému, mohou vznikat křečové žíly.
  Tomu brání právě chlopně (viz obrázek)

  onemocnění tepen

• ATEROSLKLERÓZA, ICHDK, Tepenné uzávěry (příčinnou - trombus), VÝDUTĚ (aneurysma), NÁHLÉ CÉVNÍ PŘÍHODY (ruptura aneurysmatu)

  onemocnění žil

• VARIXY (křečové žíly), CHRONICKÁ ŽILNÍ NEDOSTATEČNOST (obliterace hlubokých žil a nedostatečnost chlopní), FLEBOTROMBÓZA(zánět hlubokých žil), TROMBOFLEBITIDA (zánětlivé onemocnění povrchových žil)

Flebotrombóza – zánět hlubokých žil

1. Anatomie systému – viz výše

2. Charakteristika onemocnění a dělení

Z 60% se vyskytuje v levé dolní končetině = tromboembolický uzávěr žil dolních končetin, doprovázen zánětem (riziko plicní embolie)

• zánět hlubokých žil – hluboká žilní trombóza neboli flebotrombóza je vznik trombů v hlubokých žilách, provázený zánětem žil – může ale být i bez zánětu

• Akutní komplikací hluboké žilní trombózy je plicní embolizace

• Pokud se vytvoří krevní sraženina v hlubokých žilách, je nebezpečí jejího odtržení od cévní stěny, tím se z ní stává embolus, který putuje žilním řečištěm do pravého srdce, plícnice nebo jejích větví – vzniká tak plícní embolie

3. příčiny nemoci a rizikové faktory

• Stagnace krve (imobilizace, špatná cirkulace)

• Syndrom turistické třídy- dlouhé lety letadlem

• Aktivace koagulačního faktoru (úraz, operace nad 30 min)

• Hormonální antikoncepce, porod

• Poškození cévní stěny (nikotin)

• varixy