Maturitní otázka - Charakteristika kojeneckého, batolícího období a předškolního věku

Kognitivní vývoj

• Intenzivně vnímá, snaží se poznávat své okolí a komunikovat s ním

• Zrak

• Pro kojence nejvýznamnější prostředek orientace

• Na začátku se dítě krátce zahledí do očí přibližující se osoby

• Ve 2. měsíci – reaguje na viděné předměty

• Od 3. měsíce – sleduje souvisle pohybující se předmět očima i hlavou

• Od 4. měsíce – plně vyvinuto barevné vidění

• Od 9. měsíce – má dítě trojrozměrné vidění

• Sluch

• Od 2. měsíce – zvuk hledá očima

• Od 5. měsíce – přesně lokalizuje zdroj zvuku a otáčí za ním hlavu

• Od 6. měsíce – zachytí zvuk ze vzdálenějších míst a reaguje na něj (dítě lépe reaguje na tóny vysoké než na hluboké)

• Pozornost

• Projevuje se nejprve soustředěním na sluchové a zrakové podněty

• Základem je vrozený orientačně-pátrací reflex

• Paměť

• Zahrnuje jen velmi malý okruh jevů a má charakter znovupoznání

• Po 2. měsíci – začíná poznávat obličej a hlas své matky

• Od 4. měsíce – dítě fixuje i další, zejména pokud jsou spojeny se známými prožitky (např. koupání, kočárek…)

• Myšlenkové operace

• Jsou vázány na skutečně prováděnou činnost, na přímé vnímání a na vlastní pohyby

• Hovoříme o senzomotorické inteligenci

• Řeč

• Je ovlivňována vývojem senzomotorického vnímání

• Vlastnímu vývoji řeči předchází období přípravné = období předřečových stadií

• Nejprve probíhá komunikace neverbálními projevy (výraz obličeje) a předverbálními projevy (křik)

• Některé projevy tzv. slabičného žvatlání mohou připomínat smysluplná slova, jiná jsou neprůkazně nesmyslná

• Dítě si žvatláním cvičí mluvidla a dává najevo svou přítomnost

• Od 1. měsíce – dítě brouká

• Od 6. měsíce – žvatlá, začíná chápat význam slov

• Mezi 7. a 8. měsícem – hovoříme o napodobování žvatlání

• Okolo 12. měsíců – první smysluplné slovo – slovo, o kterém ví, co znamená

Socializace

• Nejvýznamnější vývojový úsek

• Spokojenost kojence a uspokojování jeho tělesných i psychických potřeb je závislé na výživě, normální funkci zažívání a na rodinném prostředí

• Kojenec velmi citlivě reaguje na duševní rozpoložení matky -> nestabilita/neklid -> neurotické chování (= mrzutost), odmítání jídla, nechutenství

• Reakce matky na projevy dítěte informují dítě o jeho hodnotě a významu a stávají se základem pro jeho sebepojetí

• Mezi 7. a 9. měsícem vzniká separační úzkost

= reakce dítěte na odloučení od pečující osoby, nebo na pobyt v neznámém prostředí

• Normální vývojová reakce, která postupně vymizí při láskyplném přístupu k dítěti

• V rámci socializace se také uplatňuje učení vtisknutím = rodičovský vtisk – imprinting

= následování rodičovského chování ve velmi raných vývojových stádiích

• Zážitky s matkou zůstanou v dítěti vtištěny, vpečetěny a ovlivňují jeho chování