Maturitní otázka - Charakteristika kojeneckého, batolícího období a předškolního věku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Není vhodné dítě nutit do dominance jedné ruky
Vývoj kresby
Stadium čárání přechází do stadia hlavonožců/univerzálních postav
Postava je znázorněna kolečkem (hlava i trup), dvě čáry nahoře i dole (končetiny), v kolečku oči, pusa, nos i pupek
Kolem 6 roku je postava úplná
Stadium intelektuální naivizmus = dítě kreslí to, co ví a zná, ne to, co vidí
Od 7 let – vizuální realizmus = dítě kreslí to co vidí
Konečný stadium – zobrazování v prostoru
Zdokonalování pohybových schopností a obratnosti umožňuje dítěti, aby se naučilo samo oblékat…
Tímto se pěstuje smysl pro povinnost, který se v tomto období začíná utvářet
Kognitivní vývoj
Pozornost
Stále bezděčný charakter, je nestálá
Pozornost upoutají jen silné a pro dítě atraktivní podněty
Dítě je málo schopné pozornost přenášet a rozdělovat
Je schopné se plně koncentrovat na zajímavou činnost
Utváří a rozvíjí se úmyslná pozornost
Paměť
Prudce se vyvíjí a vyznačuje se velkou plastičností
Paměť má převážně bezděčný ráz, dítě nemá snahu si něco cílevědomě zapamatovat
Ke konci období se začíná formovat úmyslná paměť
Intenzivně se rozvíjí i trvalost paměti – dlouhodobá paměť
Čtyřleté dítě znovu pozná osobu i po uplynutí jednoho roku
Myšlení
Okolo 4. roku ze symbolického se stává názorové, intuitivní myšlení
Začíná uvažovat v celostních pojmech, které vznikají na základě vystižených základních a podstatných podobností předmětů a jevů
Myšlení ještě není skutečně logické, některé závěry jsou zcela závislé na jeho názoru, na tom, co dítě vnímalo, co si představovalo
Myšlení má určité charakteristické rysy:
Egocentrismus
Myšlení dítěte je ovlivněno jen jeho nazíráním na okolní svět
Nechápe, že lidi mohou mít odlišný názor
Magičnost
Dítě si běžně mění skutečnost podle svého přání
Předškolák má pocit, že on sám je iniciátorem spousty jevů
Absolutismus
Dítě je přesvědčeno, že každé poznání musí mít defektivní a jednoznačnou platnost – dítě se dozví, že pes v tlamě nosí noviny, tak
předpokládá, že to dělají všichni psi
Fenomenizmus
Dítě má zafixovanou nějakou zjevnou podobu světa a tu není schopno ve svých úvahách opustit -> svět je pro něj takový, jak vypadá
S těmito rysy souvisí tzv. morální realizmus = dítě vidí svět ,,černobílý“ (dobrý – zlý)
Myšlení je ovlivněno představivostí a fantazií
Fantazie – má harmonizující význam, je nezbytná pro citovou a rozumovou
Rovnováhu
Animizmem – víra v duchy, nadpřirozeno
Antropomorfizmus = polidšťování předmětů a jevů kolem sebe
Konfabulace = dítě věří svým, pro dospělého člověka nereálným myšlenkám
Vývoj řeči
Řeč se stále zdokonaluje
Je to věk otázek -> dítě se pořád ptá ,,proč“
Výslovnost okolo 3. roka je stále nedokonalá