PSK otázky

Kromě spánku a plné vigility lze však u novorozence zaznamenávat přechodné stavy a stav vzrušení (projevovaný křikem).

T. Brazelton (1987) popisuje šest základních behaviorálních stavů dítěte:

• hluboký spánek - pravidelný dech, zavřené oči, nízký tonus;

• lehký spánek - oční pohyby, nepravidelný dech;

• dřímota - přechodný stav mezi spánkem a bděním;

• klidný bdělý stav - otevřené oči, naslouchá;

• aktivní bdělý stav - pohybová aktivita;

• pláč - nepravidelný dech, vysoký tonus.

Novorozenec má vyvinuty všechny základní nepodmíněné reflexy – hledací, sací, polykací, vyměšovací, obranný, orientační, úchopový, polohový. Ty mu umožňují vyrovnat se s požadavky nového životního prostředí.

Vyspělejší než se dříve předpokládalo jsou smysly novorozence:

• zralý novorozenec rozlišuje dobře základní tvary a barvy, přitažlivým objektem je pro něj lidský obličej; zraková ostrost je menší, je zapříčiněna nezralostí nervových drah;

• sluch - novorozenec preferuje vyšší ženský hlas, dítě odliší hlas matky od hlasu cizí ženy;

• hmat, chuť, čich jsou vyvinuty velice dobře, dítě pozná matku čichem.

Schopnost novorozence učit se

Zralý novorozenec je schopen učit se – hledá souvislosti v okolí a získává z nich zkušenost. To, co se naučil, je novorozenec schopen uchovat i déle jak 24 hodin. Učí se aktivně vyhledávat příjemné a vyhýbat se nepříjemnému.

K učení dochází nejlépe:

• ve spolupráci s dospělým; ten se musí dítěti aktivně věnovat s nerozdělenou pozorností (věnuje se jen dítěti a ničemu jinému) a reagovat na jeho chování;

• intuitivní chování rodičů - ke sladění chování rodiče s dítětem dochází především při krmení, koupání a přebalování;

• dítě v době postnatálního vývoje potřebuje osobu, která se mu věnuje s nerozdělenou pozorností a která se nechá vést svou empatií (matku může zastoupit otec, babička);

• pomocí jemné interakce novorozence s matkou - pro další vývoj je pak důležité, jak často a jak dlouho se matka (nebo jiná osoba) dítěti věnuje - hladí ho, mluví s ním a na něj.

Pamatuj!

Matka, která se na dítě těšila (dítě bylo chtěné a plánované) se dítěti věnuje raději a víc než matka, která se na dítě netěšila (dítě nechtěné nebo neplánované).

Matka, která se na dítě těšila, má ze systému rooming-in větší „užitek“ než matka, která se na dítě netěšila. Naučí se o něj pečovat, raduje se z dítěte a ze své nové role matky.

Plánované X neplánované rodičovství – s výchovou k rodičovství se začíná již v rodině ve školním věku dítěte, výchova pak pokračuje

na základní i na střední škole.

1. Otázka

Biologická, psychická a sociální determinace psychiky.

Psychologická problematika v gynekologii a porodnictví.

Determinace psychiky