PSK otázky

U počitků rozlišujeme:

· smyslovou citlivost – schopnost rozlišovat a pociťovat podněty s velmi nízkým počitkovým prahem

· smyslovou adaptace – přizpůsobivost na určitý podnět, např. zápach v místnosti, zvýšený hluk.

· zákon kontrastu – při náhlé změně intenzity podnětu se nám zdá intenzita nového podnětu větší, nebo menší než ve skutečnosti je

Podmínky efektivního čití:

Kvalita čití je závislá na:

· na anatomicko-fyziologickém stavu analyzátorů - na kvalitě a funkci smyslů

· intenzitě, výraznosti a době působení podnětu na analyzátor

· na soustředěnosti a pozornosti vědomí, na stavu CNS

Příklad:

Ve zdravotnictví se čití zkoumá např. při vyšetření sluchu - audiometrie, při neurologickém vyšetření kožní citlivosti na těle.

Vnímání

Vnímání je psychický proces, kterým poznáváme to, co na naše smysly v daném okamžiku

působí. Výsledkem tohoto procesu je vjem.

VJEM je smyslová registrace předmětu nebo jevu jako celku. Dominantní postavení při vnímání má u člověka zrakové vnímání. Vnímání nás informuje nejen

o vnějším světě, ale také o stavu našeho těla.

Vlastnosti vjemu:

· kvalita vjemu – je závislá na stavu smyslových orgánů, na soustředěnosti vědomí

· síla vjemu – závisí na zájmu o vnímanou věc, na síle podnětu, na citovém rozpoložení

· trvání vjemu – závisí na délce působení okolních podnětů na naše smysly

Druhy vnímání:

· zrakové vnímání – vnímání tvaru, barvy, velikosti, rozmístění v prostoru

· sluchové vnímání – vnímání řeči, přijímání nových informací

· čichové vnímáni – vnímáme vůně, pachy (souvisí s chutí)

· kožní vnímání - vnímání dotyků, chladu, tepla, bolesti, hlavním smyslem je hmat

· pohybové vnímání - umožňuje vnímat polohu těla a koordinovat pohyby při různých

činnostech

· vnímání času - je zvláštním druhem vnímání, není speciální orgán pro vnímání času, závisí na činnosti, zájmu, aktivitě

· sociální vnímání – týká se vnímání lidí s nimiž jsme v kontaktu (postoje, vzhled, chování…)

Zvláštnosti vnímání:

· smyslové klamy – vjem neodpovídá skutečnosti, ale člověk si svůj omyl uvědomuje,

připouští, že je to jeho fantazie

· synestezie – činnost jednoho analyzátoru vyvolává v představě činnost analyzátoru jiného

Poruchy vnímání:

· halucinace – vjemy vznikají bez skutečného objektivního podnětu a člověk věří v jejich

pravdivost. Jsou příznakem duševních chorob, ale i u zdravých lidí se mohou vyskytnout při vyčerpání, hladovění, při velkém duševním strádání.

· iluze – zkreslené vjemy skutečných podnětů a člověk jim věří, omyl si nepřipouští

Období kojence

- Kojenecké období končí 1. rokem života dítěte

- Jsou velké změny zejména v motorice dítěte

- Období výrazného zrání CNS, dítě je schopno složitějších reakcí, vytváří se četné podmíněné reflexy, jeho chování se stává stále složitějším