PSK otázky

Období stáří:

Oslabuje se vštěpování poznatků do paměti a délka zapamatování (staří lidé často nevědí, co dělali nebo o čem hovořili před krátkou dobou).

Myšlení ztrácí logičnost, pružnost, šířku, hloubku, kritičnost a objektivitu. Mění se sociální city – posilují egoistické city, dominovat začínají tělesné city (spokojenosti-nespokojenosti, příjemnosti-nepříjemnosti). City se ochuzují, oslabuje se jejich intenzita, zmenšuje se nebo se ztrácí citové sebeovládání.

Adaptabilita na nové podmínky je minimální, reakce na nové prostředí jsou většinou negativní. U mnohých vznikají nebo se prohlubují psychické poruchy – stavy zmatenosti a bezradnosti, pocity úzkosti, psychomotorický neklid, časté poruchy vědomí, iluze a halucinace. Mohou vzniknout též involuční senilní psychózy. Nejtypičtější je senilní demence, která se objevuje po 60. roce života a postihuje celou osobnost:

• intelekt – poruchy paměti a myšlení, neschopnost využívat paměť a objektivně posoudit situaci,

• emoce – náladová labilita, apatie, deprese, projevy zlosti a agresivity,

• charakterovou oblast – vystupňovaný egoismus, vztahovačnost,

Objevují se halucinace, bludy, degradace osobnosti.

Adaptace na stáří:

Stáří, které přichází zákonitě a nedá se odvrátit, je třeba přijmout – adaptovat se na ně. Odchod do důchodu by pro člověka neměl znamenat konec aktivity, ale snahu o její další zachování, i když v menší míře, aby si udržel důvěru ve vlastní schopnosti. Aktivita zabraňuje vzniku stařeckého pesimismu, depresím, vědomí nepotřebnosti a neužitečnosti, umožňuje zapomenout na vlastní problémy.

Sociální problémy ve stáří:

• Spočívají zejména v tom, aby se u starých lidí nepřipustila sociální izolovanost, opuštěnost, vědomí osamělosti bezmocnosti a beznaděje

• Střední zdravotnický pracovník by měl být ke starým lidem zejména nemocným, vrcholně taktní a ohleduplný.

• Měl by dokázat trpělivě naslouchat jejich stížnostem, starostem a problémům což už samo působí terapeuticky a měl by rozptýlit jejich případné obavy.

Sociálně psychologické aspekty rehabilitace:

• Udržení sociální integrity starého člověka patří k hlavním cílům rehabilitace

• Nezastupitelná je péče rodinných příslušníků

• Společně plánovat cíle rehabilitace a zapojit rodinu do rehabilitačního procesu

• Je nutné udržet motivaci nemocného, mít radost již z malých pokroků a pokračovat v rehabilitaci po propuštění domů

• Je vhodné využívat nové poznatky např. canisterapii

Canisterapie: je to léčebný kontakt psa a člověka. Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu i tam, kde je jí nedostatek.

Má dvě úrovně:

• Společenskou činnost- návštěvy pro radost, jejichž smyslem je pozvednout náladu klientů v domovech důchodců a na doléčovacích odděleních.

• Úroveň terapeutickou se záměrem podílet se na léčbě určitého typu postižení např. svalová dystrofie, autismus, mentální postižení…