PSK otázky

Fáze paměti

1. Zapamatování – vštípení do paměti

• Vliv na CNS, vytváření spojů a stop v mozkové kůře působením vnějších a vnitřních podnětu

1. Pamatování – uchování v paměti

-časová etapa, která uplyne od zapamatování do vybavení (doba kdy jsme se schopni na určité zážitky, poznatky, vědomosti vzpomenout)

-minulé zážitky nebo část zapamatovaného zůstává v naší psychice, aniž by byly přítomny v našem vědomí

-patří sem proces zapomínání – je velmi důležitý (chrání před zahlcením CNS) – někdy zapomínáme úmyslně (psychohygienický význam)

1. Vybavování – aktivace minulé zkušenosti. Má 3 podoby :

1. Znovupoznání- zkušenosti se nám vybaví ve chvíli, kdy na nás podnět znovu působí (film, kniha)

2. Vzpomínání- vybavíme si zážitky, zkušenosti, pokud nás někdo k tomu povede pomocí příkladů, ale to nekopíruje přesně vštípené myšlenky

3. Reprodukce- přesné sdělení toho, co jsme si vštípili do paměti

Rozdíly mezi pamatováním a vybavováním jsou ve struktuře, jistotě a pohotovosti.

4) Druhy paměti

A) krátkodobá- zapamatování na krátkou dobu, na několik minut

dlouhodobá- logika, pochopení, zapamatování toho co potřebujeme delší dobu

B) záměrná (úmyslná)- cílem je si něco zapamatovat, souvisí s učením

neúmyslná (bezděčná)- chybí cíl, ale přesto si něco konkrétního, co nás zaujme si zapamatujeme

C) mechanická- nemá logické souvislosti, stále mechanické opakování

logická- má logické souvislosti, kladen důraz na pochopení

D) slovně-logická(logické odůvodnění)- uplatňuje se 2 sign. Soustava, týká se toho, co je vyjádřeno slovy, je nejvyspělejší

názorná- zapamatování si na základě smyslových poznatků (zraková, čichová, pohybová, sluchová)

paměť emocionální- uplatňuje se rachlé zapamatování citů a citově zabarvených zážitků

Rozdíly v paměti

1. V rozsahu

2. V rychlosti

3. Ve stálosti

4. V přesnosti

5. Věk – v mládí je paměť plastičtější, schopnost zapamatovat se je větší

PORUCHY PAMĚTI

Hypermnézie- zvýšená fce paměti-trpí kvalita paměti

Hypomnézie- snížená fce paměti

Amnézie- je částečná nebo úplná ztráta paměti

Dysmnézie- paramnézie porucha přesnosti a určitosti paměti

Pseudoreminiscence- nepřesné vzpomínky

Konfabulace- vymýšlení, člověk si neuvědomuje co je pravda, věří věcem, které se nestaly, pokládá neskutečné údálosti za prožité

ZAPOMÍNÁNÍ

• Uplatňuje se ve druhé fázi paměti. Z pravidla zapomínáme to co nác nezajímá, čemu jsme nerozuměli, co neopakujeme, co jsme neužívali v praxi.

• V rámci zapomínání se mění to, co si máme zapamatovat ve : smyslu, kvalitě, struktuře, jistotě, pohotovosti

• Má fyziologický podklad – atrofie mozkové stopy, přerušování spojů, autogenní změny

Význam zapomínání

• Zapomínání nepříjemných věcí

• Zapomínání důležitých věcí