Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

Jerseyský skot: je jedním z nejcharakterističtějších dojným plemenem chovaným na celém světě od USA po Rusko. Krávy dosahují hmotností až 420 kg s kohoutkovou výškou 116 – 121 cm. Plemeno je charakteristické vysokou užitkovostí s vysokým obsahem složek (zejména tuku). Zvířata mají jemnou konstitucí, kratší hlavu, hluboký prostorný hrudník a velké žláznaté vemeno. Zabarvení zvířat je celoplášťově šedohnědé, jen mulec, špičky rohů a paznehty jsou černé. V České republice bylo do kontroly užitkovosti zapojeno 110 krav tohoto plemene s průměrnou užitkovostí 6 002 kg mléka, tučností 5,29 % a obsahem bílkovin 3,90 %.

Švédský červený skot: Původ tohoto dojného skotu spočívá na bázi severského červeného skotu a anglických plemen, zejména dojného shorthorna. Plemeno je celosvětově proslulé především díky vysoké mléčné produkci spojené s fenomenálním zdravím, především končetin a paznehtu, a celkovou odolností organismu. Ve Skandinávii je označováno jako "korunní klenot červených plemen". Po celém světě je využíváno především ke křížení s holštýnským skotem s cílem snížit negativní dopady příbuzenské plemenitby. Velmi dobrá je u tohoto plemene snadnost telení – patří mezi nejsnadnější na světě. Frekvence problémových telení u jalovic je zhruba 4%, u krav pak 1%. Rámec dospělých krav je středního typu s kohoutkovou výškou 140 - 150cm a hmotností 550 - 650 kg. Vysoké mléčné produkce spolu s vysokým obsahem složek je často využíváno na Italských farmách se zaměřením na produkci parmezánu.

Dojivost za normovanou laktaci v kg 8 741 Tuk v % 4,35 Bílkoviny v % 3,5 Servis perioda dní 86 Počet inseminačních dávek na zabřezlou krávu 1,75 Mezidobí dny 393

Pěstování přadných rostlin

Rostliny, jejichž mechanická pletiva nebo trichomy v plodech, listech nebo ve stoncích jsou využitelná pro textilní výrobu, se označují jako přadné rostliny. Patří k nejstarším kulturním plodinám, provázejí člověka v celém historickém období civilizace aţ do současnosti, podílejí se na zlepšování životních podmínek. Některé druhy přadných rostlin se uplatňují také jako olejniny, případně mají specifické vlastnosti, které jsou využívány ve farmaceutickém průmyslu nebo kosmetice. Právem si zaslouží zařazení mezi speciální plodiny. Technicky využitelná rostlinná vlákna tvoří protáhlé buňky celulózové povahy. Míra využití vláknodárných rostlinných druhů je závislá na vlastnostech vlákna a na náročnosti jejich zpracování. Tato kriteria omezují význam některých druhů ze skupiny rostlin, které označujeme jako přadné. Přadné rostliny se pěstují ve všech světadílech a v různých klimatických podmínkách. Hlavní přadnou rostlinou světa je bavlna (Gossypium sp.). Podle délky vlákna se bavlníky rozdělují na krátkovlákné, středovlnné a dlouhovlákné. Nejvíce bavlníku se pěstuje v Indii. Na světové produkci přírodních vláken se bavlna podílí více jak 60 %. Další přadnou rostlinou je jutovník (Corchorus sp.) - je to jednoletá rostlina. Vlákno jutovníku se zpracovává na hrubé tkaniny, provazy, využívá se při výrobě koberců a potahových látek. Významnými přadnými rostlinami jsou dále víceleté nekvetoucí druhy rodu Agave. Vlákno je zde obsazeno v listech, obchodně se označuje jako sisal. Plantáže agave jsou především v Brazílii a Mexiku. Vlákno se specifickými vlastnostmi se získává z palmy kokosové (Cocos sp.). Vlákna jsou lehká, odolná vodě a znečištění. Ve vodě jsou nepotopitelná a jsou stálejší než na vzduchu. Světlé kokosové vlákno se získá z nezralých plodů, ze zralých plodů, které se sklízí především pro bílou kopru, se získává nepružné vlákno na výrobu kartáčů. Mezi nejproduktivnější přadné rostliny patří ramie (Boehmeria nevea L.). Habitus této rostliny připomíná kopřivu, nemá však tahavé chlupy. V oblastech pěstování poskytuje ramie 2 – 5 sklizní a z jedné sklizně se vytěží cca 1,5 t. ha-1 vlákna. Další přadné rostliny jsou například banánovník přadný (Musa textilis L.), novozélandský len (Phormium tenax L.), Yucca sp. nebo Sansevicra sp. Dále je to mnoho druhů palmovitých jejíţ podíl na světovém trhu je malý a jsou pěstovány v omezeném regionu. Z uvedeného je vidět, ţe většina přadných rostlin patří k tropické a subtropické floře.