Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

1. Chov sportovních koní

Ošetřování koní: čištění nutné denně (hygienický význam), je-li kůň vlhký vyvěchtujeme stočenou slámou, k čištění používáme: hřbílko (gumové) k odstranění hrubé špíny, kartáč: ne ostrý, drží se v ruce blíž k hlavě začínáme čistit na levé straně od krku, hřeben na hřívu a ocas, houba na mytí očí a nozder, vybírátko na čištění kopyt. Mytí koně – pouze v teplém počasí, po umytí koně vodíme, aby uschnul. Brodění – vhodné po prací na šlachy i na hygienu kopyt. Plavení – ve vyspělých státech součástí tréninku. Péče o kopyto: první strouhání už u sajících hříbat, je-li nutno úprava postoje, tak co nejdřív, první kopyto jak začne pracovat (ve 2 – 3 letech), potom strouhání 5 – 8 týdnů, vymění podkov 2 – 3 kuti. Vady koní: Odchylky některé části jeho zevnějšku od normálního stavu nebo zlozvyky. Měsíční slepota – vnitřní zánět oka, který se opakuje. Dýchavičnost – chronické bezkonečné onemocnění dýchacích organismů nebo srdce. Jankovitost- porucha mozkové činnosti způsobena vodnatelnosti mozkových dutin – projevuje se odepření poslušnosti ve stádiu akutního záchvatu je zvíře nebezpečné, má nepříčetný výraz. Klkání -zlozvyk při kterém kůň polyká vzduch, může způsobovat plynové koliky. Tkalcování – kůň přešlapuje z jedné přední nohy na druhou přední za současného kývavého pohybu hlavy ze strany na stranu Klkání, Tkalcování = z nudy. Neléhavost – kůň v době vymezené na odpočinek neulehává, potom je unavený – rychle opotřebení končetin (špatné ustájení, stáří, přechodné po nemoci). Vadný charakter – je získaný nevhodným zacházením (kůň se stává kopavý nebo kousavý), vrozený nelze odstranit u Anglických plnokrevníků u hřebců. BP a hygiena u koní: ke koni přistupujeme ze předu, obcházíme jej ze předu, vždy oslovíme nahlas jménem, při čištění, sedlání a kydání koně vážeme

Integrovaná ochrana rostlin

Integrovaná ochrana rostlin (IOR) je systém hospodaření, který upřednostňuje přirozenější alternativy ochrany rostlin a zároveň snižuje závislost na pesticidech. Jde o jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým systémem hospodaření. Podobně jako u systému Integrované produkce (IP) je jádrem celého systému efektivní ochrana před chorobami, škůdci a plevely, jež zajišťuje stabilní výnos a kvalitní produkci zemědělských produktů, při čemž je kladen důraz na snížení rizik dopadu vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Důležitým bodem je kvalifikované používání pesticidů v případě, že nelze regulovat populace škodlivých organizmů (ŠO) na odpovídající úrovni jiným způsobem. Uživatelé by měli používat takové pesticidy, které vykazují vysokou specifiku k danému škodlivému organizmu a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organizmy a životní prostředí. V souvislosti s tímto přístupem byla v roce 2009 přijata členy Evropské Unie směrnice 2009/128/ES stanovující rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (dále jen směrnice), která je v současné době již součástí národní legislativy, resp. v novele rostlinolékařského zákona č. 199/2012 Sb. § 5, kde je IOR definována jako: „Opatření integrované ochrany rostlin udržují používání přípravků a ostatních metod ochrany rostlin na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit, přičemž je kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů." V této části novely jsou také definovány povinnosti profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin a povinnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu (ÚKZÚZ). Odstavec 3 je věnován problematice zásad IOR rostlin a odkazu na prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 205/2012 o obecných zásadách IOR. Dodržování zásad bude od 1. 1. 2014 pro všechny profesionální uživatele povinné. V souladu s požadavkem směrnice byl mimo jiné připraven v gesci Ministerstva zemědělství (Ministerstvo Zemědělství) návrh Národního akčního plánu k zajištění udržitelného používání pesticidů (NAP), jehož úkolem je 1) omezení rizik vycházejících z používání přípravků na ochranu rostlin, a to v oblastech ochrany zdraví lidí, ochrany vod a ochrany životního prostředí a 2) optimalizace využívání přípravků bez omezení rozsahu zemědělské produkce a kvality rostlinných produktů. Dne 12. září 2012 byl tento NAP schválen a zveřejněn na stránkách Ministerstvo Zemědělství.