Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Základní vegetační faktory
Voda tvoří podstatnou část rostlinného organismu. Je dopravním médiem živin, které se ve formě vodního roztoku dostávají kořeny do rostlinného těla. Voda proudí z půdy a kořenovým vztlakem stoupá rostlinou až do listů, kde se zčásti vypařuje do ovzduší. V rostlinných pletivech udržuje napětí – turgor. Při nedostatku vody turgor klesá a rostlina vadne, při dlouhotrvajícím nedostatku může odumřít. Výpar vody z rostlin závisí na ročním období, denní teplotě a intenzitě slunečního záření. Přílišnému výparu vody se rostlina brání sama uzavíráním průduchů na listech. Intenzita výparu záleží jednak na velikosti listů a jednak na počtu průduchů. Čím méně průduchů rostlina má, tím více je odolnější vůči vadnutí. Vodní rostliny nemohou bez vody existovat, naopak suchomilné a sukulentní rostliny umějí s vodou ve svém těle dobře hospodařit a vydrží dlouhá období sucha bez poškození. Nedostatek vody způsobuje veliké škody při přezimování jehličnatých a stálezelených rostlin v zimním období. Projevuje se to zvlášť citelně při dlouhotrvajících zimách, kdy je půda zamrzlá a brání rostlinám v příjmu vody. U stálezelených a jehličnatých dřevin transpirační pochody ani v zimních měsících neustávají. Vzhledem k tomu, že rostliny nemohou chybějící vodu doplnit, narůstá vodní deficit a rostliny v důsledku nedostatku vody schnou. Podle nároků rostlin na vodu rozlišujeme vodní rostliny, které mají kořeny a převážnou část listů ve vodě, vlhkomilné rostliny rostoucí v půdě s vysokým obsahem vody a vyžadující i vysokou vzdušnou vlhkost. Převážná většina rostlin má střední nároky na vodu. Suchomilné rostliny mají na vodu nejmenší požadavky. Nedostatek vody v půdě doplňujeme zálivkou. Nejvhodnější doba je časné ráno, protože rostliny i povrch půdy jsou po nočním poklesu teplot ochlazeny a nehrozí nebezpečí šoku. Další vhodný čas je večer. Neměli bychom zalévat v největším slunečním úpalu. Prudkým ochlazením rostlinných pletiv dochází k jejich poškození a zabrzdění růstu. Nejběžnější způsob závlahy je postřik. Dřívější klasické zálivky konví a hadicí s rozprašovači nahradily automatické závlahové systémy, které jsou do činnosti uváděny řídicí jednotkou s nastaveným programem četnosti závlahy nebo jsou uváděny v činnost automaticky pomocí vlhkostních čidel při poklesu vlhkosti v půdě. Závlaha je prováděna výsuvnými tryskami, které se po ukončení závlahy automaticky zasunou do země. Dalším způsobem je kapková závlaha přímo ke kořenům rostlin pomocí závlahových hadic s tryskami. Také intenzitu této zálivky lze na řídicí jednotce naprogramovat.
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci v oboru
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka: BOZP) je velice široký interdisciplinární (mezivědní) obor. V současné době však neexistuje oficiální definice, a proto v odborné literatuře můžete nalézt různé definice v závislosti na úhlu pohledu na zajištění bezpečnosti práce (např.: souhrn opatření stanovených právními předpisy a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu). BOZP tvoří celá řada oblastí a problematik. Jedná se zejména o: management rizik (vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, kategorizace prací), technické a organizační požadavky na pracovní prostředí, na organizaci práce a na pracovní postupy, hygienu práce, zakázané práce a pracoviště (obecně zakázané práce a práce a pracoviště zakázané některým skupinám zaměstnanců), bezpečnost technických zařízení (vyhrazených, tzn. elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích, ale i ostatních), pracovnělékařské služby (kontroly pracovišť, zdravotní prohlídky zaměstnanců, školení atd.), poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, ergonomie, bezpečnostní značení a signály, školení zaměstnanců a dalších osob, pracovní úrazovost a o nemoci z povolání. Do problematiky zajištění BOZP se též prolíná požární ochrana, krizový management a velmi okrajově i firemní ekologie (ochrana životního prostředí u zaměstnavatele).