Předsokratici a Sokratés

- nejrychlejší nikdy nedojde do cíle první (vyvráceno časem matematiky)

Třetí důkaz je…, že pohybující se šíp stojí ... neboť je-li vše vždy v klidu nebo v pohybu, (a nehýbá-li se), cokoli je v stejném prostoru, a je-li konečně to, co se pohybuje v jednom okamžiku (vždy v stejném prostoru), pak je letící šíp nepohnutý.

Čtvrtý je o tělesech, která se pohybují na závodní dráze v stejném počtu podél stejného počtu se stejnou rychlostí z opačných stran, jedna tělesa z konce závodiště a druhá z prostředka; při tom, jak myslí Zénón, se stává, že se poloviční čas rovná dvojnásobnému.“

→ Eleaté popírají dění a lpí na strnulém bytí → neexistuje pohyb

5. Empedokles (490 př. l.)

• z předchozích systémů vybíral některé myšlenky a snažil se je spojit v celek – eklektik

• stěhování duší (Pýthgorás)

• střídání vzniku a zániku světa (Hérakleitos) – běh protikladů

• „čtyři elementy“ – oheň, voda, vzduch, země → svět vznikl na základě prolínání těchto elementů

„Nejprve poslyš, které jsou čtyři kořeny všeho: zářivý Zeus (oheň) Héra (vzduch), jež přináší život, a Hádés (země), konečně Néstis (voda), lidské, jež prameny slzami živí."

• hnací a formující síly všeho dění

LÁSKA → princip sjednocující

NENÁVIST → princip oddělující

„Na hmotě lidských údů je možno to nejlépe vidět: jednou se veškeré údy spojují v jedno, když život raší a kvete; po druhé zlými Sváry jsou od sebe roztrhovány, odděleně pak bloudí a po jednom na břehu žijí.“

- spojení údů → nový člověk (láska)

- válka → vzájemné ničení údů (nenávist)

„Jiného cosi ti povím, že u žádné smrtelné věci není rození, není též konce záhubné smrti, nýbrž je míšení jen a vzájemné střídání věcí smíšených, avšak lidé to rozením nazývat zvykli.“

- vznik a zánik věcí míšením

• vznik živých bytostí – nejprve nižší, vyšší, rostliny, živočichové, lidé

6. Anaxagorás z Klazomen (500-428 př. l.)

• první „přivedl“ filozofii do Athén (náboženství silnější, přišel jako první z okolí)

• za svoje tvrzení, že slunce je rozžhavená kovová masa, byl odsouzen pro bezbožnost

• pralátkou jsou mu „semena“, či „zárodky“ věcí

„Neboť žádná věc nevzniká a nezaniká, nýbrž se směšuje a rozlučuje z jsoucích věcí.

V témže semeni jsou vlasy, nehty, žíly i tepny, svaly a kosti, že jsou neviditelny pro nepatrnost částí, ale za růstu se nepatrně rozlučují ... ."

- každé semeno má v sobě vše (zárodky pro vlasy,…) → NÚS uspořádal, co kde má být

• počátkem pohybu je pro něj abstraktní filozofický princip NÚS – myslící, rozumný, všemocný a neosobní duch (vedle látky i rozum)

7. Řecký atomismus

- první materialistický myšlenkový směr, hmota se vyvíjí, nepotřebuje žádného hybatele